Cesta spásy - Vyznávání Krista

Vyznávání Ježíše za svého Spasitele a Pána, to je ta jediná cesta spásy

•    (ČSP) Matouš 16:19–20
19 A tobě dám klíče království Nebes, a cokoli svážeš na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích.“20 Tehdy přísně domluvil [svým] učedníkům, aby nikomu neřekli, že on je Mesiáš.
•    Vidíme, že do Ježíšova ukřižování a vzkříšení učedníci nerozhlašovali, že Ježíš je Mesiáš = Kristus. Až po Letnicích to začali zcela otevřeně vyhlašovat.
•    Evangelium je klíč k otevření zamčených dveří lidí uvězněných ve hříchu a smrti.
•    A je to také moc k rozvázání spoutaných lidí – spoutaných hříchem a démony.
•    Petr byl první, kdo o Letnicích tímto klíčem smělého kázání evangelia odemkl dveře věčného života pro židy. Byl první, kdo odemkl dveře před Samařany. Poprvé před pohany.

Tímto klíčem otevíráme i my přístup do Božího království.
•    Ten klíč je naše vyznání, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, Spasitel a Pán.

Modlitba
•    Je to projev a prostředek osobního společenství, které máme s Bohem.
•    Dnes budu mluvit o další důležité věci – o vyznávání Krista.


?    Jak daleko je Bůh od lidí, jak daleko je spása, a kde ji hledat, kde a jak mají lidé hledat věčný život? Co o tom říká Písmo?
?    Kde budeš hledat Boha ty?

•    (ČSP) Římanům 10:6b–13
6 ... ,Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?‘ — to je jako přivést Krista dolů — 7 nebo: ,kdo sestoupí do propasti?‘ — to je jako vyvést Krista z mrtvých. (Kristus sestoupil z nebe až do nejnižších částí země a po vzkříšení vystoupil na nebesa a usedl po pravici Boha Otce – četli jsme, že naplňuje vše – ano, je mrtev a je i živ – ale pro nás není tam dole, ani tam nahoře – je tady, blízko, vstupuje až do srdce, skrze naše vyznání.) 8 Ale co praví? ,Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: 9 Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. 10 Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, 11 neboť Písmo praví: ,Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘ 12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť nade všemi je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, 13 neboť ,každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.‘


„Blízko tebe je slovo – je ve tvých ústech, ve tvém srdci … vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše Krista budeš zachráněn“

*    Tak jednoduché to je – tak blízko je Ježíš Kristus, tak blízko je spasení!
•    Kdo slyší toto vyznání církve, a připojí se k němu svým vyznáním, stává se církví.
*   Jak odemknout ty dveře zajetí a spoutanosti hříchem a smrtí?
•    Tak, že se člověku přinese evangelium – skrze to, že zaslechne vyznání Krista od těch, kdo ho už znají.
*    Jak pak může člověk těmi otevřenými dveřmi vyjít ven?
•    Tak, že rovněž začne vyznávat Pána Ježíše Krista, Syna Božího, Spasitele a Pána.
•    Řekneme si o tom víc.

Součástí prvního veřejného kázání – když se klíč království nebeského otočil v zámku a dveře se otevřely, byl i tento citát z proroka Jóele:
•    (ČSP) Skutky 2:21
21 I stane se, že každý, kdo bude vzývat Pánovo jméno, bude zachráněn.‘
Když etiopský dvořan žádal Filipa o to, aby ho pokřtil, čteme:
•    (ČSP) Skutky 8:37
37 Filip řekl: „Jestliže věříš z celého srdce, je to dovoleno.“ Odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“ (- to bylo vyznání, které předcházelo křtu)
Když Ananiáš přišel Pavla vyzvat k obrácení, řekl:
•    (ČSP) Skutky 22:16
16 A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno.‘
Stejná slova jsme četli v listu Římanům:
•    (ČSP) Římanům 10:12–13
12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť nade všemi je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, 13 neboť ,každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.‘

„Každý, kdo by VZÝVAL PÁNOVO JMÉNO, bude zachráněn.“

?    Vzývání je staročeské slovo, co znamená?
•    „pojmenovávání někoho nějakým jménem“
•    „dovolávání se Boha jeho jménem – v modlitbě“
V SZ, když nad něčím bylo vzýváno – jmenováno, vyslovováno, nebo provoláváno – něčí jméno, znamenalo to, že je to, nad čím bylo jméno vysloveno, zahrnuto do jeho vlastnictví.
•    (ČSP) 2 Samuelova  2:27–30
27 Jóab poslal k Davidovi posly se slovy: Bojoval jsem proti Rabě a již jsem dobyl Vodní město. 28 Nyní shromáždi zbytek lidu, utáboř se proti městu a dobuď ho. Jinak dobudu město já a bude nazváno mým jménem (bude nad ním provoláváno mé jméno). 29 David shromáždil všechen lid a vytáhl k Rabě. Bojoval proti ní a dobyl ji. 30 Korunu jejich krále vzal z jeho hlavy — vážila talent zlata a byl na ní drahokam — a spočinula na Davidově hlavě. Vynesl z města velmi mnoho kořisti.
•    Královské území bylo to území, kde všude byl král provolán králem – území, nad kterým bylo vysloveno jeho jméno.
•    Území nad kterým je vzýván Ježíš jako Mesiáš = Kristus = Pán je Kristovo území.

*   Všechno na světě má své jméno.
•    Jméno shrnuje všechny věci (množinu věcí) – které tímto jménem nazýváme.
Když řekneme např. „Češi“, jsme do tohoto jména zahrnuti všichni – i když je nás mnoho.

*    Tím, že provoláme Pánem našeho života Ježíše jako Krista – tím, že je nad námi vysloveno jeho jméno – jsme zahrnuti do jeho království.
•    (ČEP) Psalm 20:2
2 Kéž ti v den soužení Hospodin odpoví, kéž je ti hradem jméno Boha Jákobova!
•    Svým vyznáním jsme zahrnuti do jeho jména jako do hradu, jako do místa, kde je bezpečí.

•    (ČSP) Jan 16:26
26 V tom dni budete žádat v mém jménu, a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás.
•    Být ve jménu znamená, být skrze své jasné vyznávání jeho jména jako Pána, zahrnut do jeho panství.
•    Skrze vyznání, jsme v Jeho jménu = Jsme v něm.
•    První křesťané byli nazváni kristovci („křesťan“ znamená „kristovec“).

Písmo učí, že vyznáním se člověk stane součástí jeho těla – církve.
•    (ČEP) 1 Timoteovi 6:12
12 Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.
•    K věčnému životu jsme se přihlásili dobrým vyznáním – před svědky.
*    Takto s člověk stává křesťanem: vyznáním (vzýváním) a křtem.

Navenek to vypadá jednoduše … je to jednoduché … to, co je složité, je se pro osobně rozhodnout to udělat.

Vzývání je trvalé – ten kdo svými ústy vyznává Krista – nevyznal ho jen jednou, ale vyznává ho stále.
•    (ČSP) 1 Korintským 1:2
2 církvi Boží, která je v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří na kterémkoliv místě vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, Pána jejich i našeho …

Četli jsme v Písmu tuto věc:
„Vyznáš-li ÚSTY“ a „ÚSTY vyznáváme ke spasení“.

K vzývání (nebo vyznávání) Pána Ježíše Krista nám byla Stvořitelem dána ústa a jazyk:
•    (ČSP) Filipským 2:11
11 a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

*    Jako běžci čekají na výstřel ze startovací pistole, nebo armáda na zvuk polnice, nebo žena na požádání o ruku, řidič na semafor, motýl na feromonový signál, sluha na příkaz, oseté pole na déšť, zemědělec na to, až se obilí bělá ke žni, zavřená kopretina na sluneční paprsky, budoucí král na provolání králem, služebník v církvi na vzkládání rukou (…) … čeká Bůh na signál našeho vyznání.
•    Bohem stvořený svět je plný signálů, které spouštějí milióny různých procesů. A dokud není signál, tak se čeká – neděje se nic.
•    Pokud by někdo nečekal na adekvátní signál, nastal by chaos.
•    Podobné je to i se spásou člověka:
▪    Hlasatelé jdou a vyhlašují Boží evangelium – prohlašují vyznání Krista jako Pána a Spasitele – a Bůh není vzdálen … je docela blízko a čeká na signál – vyznání člověka.
▪    Kdy z posluchače evangelia se stane jeho vyznavač.
▪    ,Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci‘
▪    Jen ty to můžeš spustit – jen otevři svá ústa a vyznej Ježíše Kristem Božím synem a Pánem – provolej Ježíše Králem – a spustíš proces Božího spasení a Boží vlády ve svém životě.

•    (ČSP) 1 Jan 4:14–15
14 A my jsme viděli a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, Zachránce světa. 15 Kdo by vyznal, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.
Co je opakem vzývání Krista.
•    Mlčení nebo zapření Krista.

*    Nevyslal jsi signál, nediv se, že dosud Bůh nevstoupil.
*    Nevysíláš signál, nediv se, že se nic neděje.
•    Nevzýváš Krista Pána? Nediv se, že jsi mimo území jeho království.

•    (ČSP) Matouš 10:32–33
32 „Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, se i já přiznám před svým Otcem, který je v nebesích. 33 Kdo mě však před lidmi zapře, toho i já zapřu před svým Otcem, který je v nebesích.“
•    (ČSP) Lukáš 12:8–9
8 Pravím vám: Ke každému, kdo by se ke mně přiznal před lidmi, se i Syn člověka přizná před Božími anděly. 9 Kdo mne však před lidmi zapře, ten bude zapřen před Božími anděly.

Ježíš Kristus nemá utajené následovníky.
•    Pokud žiješ v utajení před lidmi – žiješ v utajení i před Pánem a jeho anděly.

•    To, že někdo chodí do církve, ještě není vyznání víry.
•    To, že si dokáže broukat křesťanské písně, ještě není vyznání víry.
*    Bohužel, dnes církve – které místo vyznávání Krista Pána sáhly po humanistických metodách tzv. nabírání lidí – plodí svými metodami množství lidí, se kterými se sice můžete pobavit o etických otázkách, o stvoření světa, o církvi, ale neuslyšíte od nich jasné vyznání Pána Ježíše Krista – to jméno téměř nevyslovují – a pokud ano, ne jako vlastní vyznání Pána Ježíše Krista.
*    Neznáte lidi v církvi, z jejichž úst jste ještě nikdy neslyšeli jasné vyznání Krista?

Tak hluboká víra, že se nedokázala vydrat napovrch, ani neexistuje.
•    „Čím srdce přetéká, to ústa mluví“ (L 6:45)
•    Víra kterou nevyznávají ústa, tudíž neexistuje.
•    (ČSP) 2 Korintským 4:13
13 … ,Uvěřil jsem, proto jsem mluvil,‘ i my věříme, proto také mluvíme,

Vždycky uvidíte dost nápadný rozdíl mezi lidmi, kteří směle vyznávají svou víru a těmi jejichž vyznání jste nikdy neslyšeli.
•    Vyznávající člověk, který se svým vyznáním hlásí k Ježíši Kristu a věčnému životu, nebude mluvit v náznacích – nebude říkat: „chodím do církve“, „jsem věřící“, „jsem křesťan“, „čtu Bibli“, „modlím se k Bohu“, …
•    Ale vyznává: „ježíš Kristus je můj Pán a můj spasitel“, „je Syn Boží“, „jeho poslouchám, jemu důvěřuji, od něho se učím“.

Vyznání nebo zapření vede k plnému, nebo vyprázdněnému životu a v konečném důsledku vede ke spáse nebo k odsouzení.
•    (ČEP) Římanům 10:10
10 … ústy vyznáváme k spasení,

Chci vás povzbudit ke statečnému vyznání.
•    (ČSP) Hebrejům 10:23
23 Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný;
*    Jestli jsi ještě pořádně nevyznal svou víru, udělej to.
*    Vyslov nad sebou Kristovo jméno a budeš Jeho.

*    Přiznej se k němu před svědky tvého života – což jsou konkrétní lidé mezi kterými žiješ.
•    Přiznej se k Bohu před rodinou, před přáteli, před spolužáky, před spolupracovníky.
•    Ale ne: „víš, já chodím do církve“, „víš, já jsem křesťan“, „věřím, že je Bůh“, atp. – ale „Ježíš Kristus je můj Pán“ nebo jako Etiopský dvořan: „věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží“

*   Vyšli jasný signál a uvidíš – Bůh vyšle svého Ducha svatého a své anděly.
*    Budeš tak silný, jak jasné bude tvé vyznání Krista.

Pokud Pána Ježíše Krista, Božího Syna, ústy a jazykem nevyznáváš jako svého Pána. Ještě ses k němu nepřiznal před svědky. Vyřeš tento problém. Seber všechnu odvahu a začni. Nebo úplně vymizí tvůj duchovní život.

,Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.

Neochvějně držme své vyznání naděje, 
    neboť ten, který dal slib, je věrný