SPASENÍ

SPASENÍ

Čeho vlastně Ježíš dosáhl svým životem zde na zemi? On je Spasitelem, ale zdá se, že svět je i nadále ztracen. Stále je mnoho utrpení a smutku a lidé umírají tak jako předtím. Také svět přírody okolo nás ukazuje známky zkázy a rozpadu. V mnoha oblastech se zdá, že se život spíše zhoršuje, než se zlepšoval. Co tedy znamená, že Ježíš zachraňuje?
S vírou v srdci čti, co říká Bible!

1) Co ve skutečnosti pro člověka znamená být "spasen"?

Být spasen znamená stát se Božím dítětem, mít odpuštěny hříchy a přijmout dar věčného života.

"Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha." Jan 1,12-13

" Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu." 1 Janova 1,7

"A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život"  1 Janova 5,11-13 

2) Bůh sám však prohlásil, že odplata za hřích je smrt, Jak tedy může odpustit naše hříchy, aniž by nás potrestal?

 Ježíš zemřel na našem místě. Vzal na sebe trest, který jsme si zasloužili.
"Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech." Izajáš 53,5-6

"Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní." Římanům 5,6-8 

"Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem! Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti." 2 Korintským 5,19-21

"Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny" 1.Petrova 1,18-19

"On ‚na svém těle vzal naše hříchy‘ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti."  
1. Petrova 2,24

3) Chce nám Bůh odpustit opravdu všechny naše hříchy?

Ano všechny!
"Pojďte, projednejme to spolu , praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna" Izajáš 1,18 

"jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti" Žalm 103,12 

4) Co musíe udělat, abychom toto nádherné spasení mohli přijmout?

Musíme činit pokání ze svých hříchů a věřit, že Ježíš za nás zemřel.

"Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy" Skutky 3,19-20a 
„Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě.“ Skutky 16,31

5) Můžeme získat nebo zasloužit si spasení, pokusíme-li se žít dobrým životem?

 Ne, jsme spaseni Boží milostí (Jeho nezaslouženou přízní a láskou), ne vlastním úsilím.

"Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit" Efezským 2,8-9
"Když z milosti, tedy ne na základě skutků – jinak by milost nebyla milostí" Římanům 11,6

6) Můžeme být spaseni ještě jiným způsobem,  než skrze Ježíše?

Ne, jiná cesta není.


"Ježíš odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." Jan 14,6
 "V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“ Skutky 4,12

7) Jaké velké zaslíbení je dáno každému, kdo věří v Ježíše?

Každý kdo skutečně věří, přijímá dar věčného života. Již pro něho neplatí trest smrti.


"Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života" Jan 5,24

8) Kdy začíná věčný život?

Nový život v Kristu Ježíši začíná tehdy, když člověk uvěří.

Ježíš řekl "Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný." Jan 6,47

 9) Co se stane s těmi, kteří nevěří?

Ti, kteří nevěří a nepatří Ježísi, zůstavájí pod Božím soudem a budou večně ztraceni.


"Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího." Jan 3,18

10) Co Bible učí o nové narození?

Bible učí, že člověk nemůže být spasen, aniž by se znovu narodil.


"Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“
 Jan 3,3

11) Co zanmená být narozen znovu?

Znamená to přijmout nový, vnitřní, duchovní život skrze Ducha svatého, takže se člověk stává v Kristu Ježíši novým člověkem.

"Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch." Jan 3,6 
"Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové" 2.Korintským 5,17

12) Proč musíme být znovu narozeni, abychom mohli vstoupit do nebeského království?

Bez nového narození je každý pro své hříchy duchovně mrtvý (nemá nový život, který Bůh dává je pod trestem smrti)

"I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu. I my všichni jsme k nim kdysi patřili; žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní. Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni!" Efezským 2,1-5

13) Je potřebné, abychom vyznávali svou víru v Krista Ježíše veřejně?

Ano.

Ježíš řekl: "Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi" Matouš 10,32-33
"Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben." Římanům10,9-11

14) Mohou mít věřící úplnou jistotu, že přijali věčný život?

Ano, určitě.


"Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život" 1. Janova 5,13

"Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu." Římanům 8,38-39

15) Co se stane s věřícími po smrti?

Věřící jsou hned přeneseni do Ježíšovy blízkosti.


"Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama.....V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána. Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo zůstáváme v cizině." 2 Korinstským 5,1 a 6-8
"Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk....táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší" Filipským 1,21 a 23

16) Co se stane s těly věřících, kteří umírají?

Vstanou ve slávě, až se Ježíš vrátí na zem.

"My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit" Filipským 3,20-21

17) Bude mít ostatní stvoření také podíl na spasení, které Ježíš přinesl?

Ano, až Ježíš znovu přijde, bude všechno stvoření obnoveno.

"I samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích" Římanům 8,21


Pokud ještě nepatříš Ježíši a máš tu touhu mu odevzdat svůj život, nabízím ti následující modlitbu, ale můžeš to říci i svými vlastními slovy:
      Milý Bože, vyznávám ti, že jsem hříšník, a že potřebuji tvé odpuštění. Úpřimně lituji svých hříchů a 

      pokorně tě prosím, odpusť mi a očisti mne. Veřím, že Ježíš zemřel na kříži místo mne a vstal z mrtvých 

      pro mé spasení. Vírou přijímám od tebe dar věčného života a slibuji, že ti chci s tvou  pomocí sloužit 

      po celý svůj život. Modlím se ve jménu Ježíše Krista. 

                                                                                                  Amen


Bible říká: "Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi." Jan 1,12

To je zaslíbení pro tvůj život!

Pokud ses tak modlil(a), tak tě vítáme v Boží rodině!

Příběh potápěče, který umřel a poté vstal z mrtvých

Je to příběh potapěče, který byl smrtelně zraněn medůzami a byl prohlášen za mrtvého. Vstal z mrtvých a nyní nám předává svědectví setkání s Ježíšem, které potvrzuje Božím slovem. Nejdůležitější část je na konci, kde je vše vysvětleno ve světle Božího Slova, proto vydržte až do konce. Ať to každého povzbudí žít zde v Ježíši a pro Ježíše, protože nás čeká vše, co nám zaslíbil

Zkoumejte duchy, ne každé zjevení je od Boha

Liturgické otázky uvedly článek o zjevení panny Marie a použilo i následující poselství:

Zpravodaj Matice cyrilometodějské ze 4.května 2012 připomíná zjevení v Akitě z 13.října 1973 uznané tamějším biskupem a kardinálem Ratzingerem:

„Jak jsem řekla, jestliže se lidé nebudou kát a nepolepší se, Otec uvalí strašný trest na všechno lidstvo. Bude to větší trest než potopa, takový trest, jaký svět nikdy předtím neviděl. Z nebe bude padat oheň a vyhladí velkou část lidstva, dobré i zlé, neušetří ani kněze, ani věřící. Ti, co přežijí, budou tak zoufalí, že budou závidět mrtvým. Jediné zbraně, které vám zbudou budou růženec a Znamení, které vám zanechal můj Syn. Každý den se modlete růženec. S růžencem se modlete za papeže, biskupy a kněze. Dílo ďábla pronikne dokonce i do Církve takovým způsobem, že budete vidět kardinály, jak se staví proti kardinálům, a biskupy stavět se proti jiným biskupům. Kněží, kteří Mě ctí, budou vysmíváni a budou se proti nim stavět jejich spolubratři. Kostely a oltáře budou zpustošeny. Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon přinutí mnoho kněží a zasvěcených duší opustit službu Pánu.“ 

http://liturgickeotazky.blogspot.com/2012/05/marianska-zjeveni.html

Co na to říá Boží Slovo?

 1) Jak jsem řekla, jestliže se lidé nebudou kát a nepolepší se, Otec uvalí strašný trest na všechno lidstvo. Bude to větší trest než potopa, takový trest, jaký svět nikdy předtím neviděl. Z nebe bude padat oheň a vyhladí velkou část lidstva, dobré i zlé, neušetří ani kněze, ani věřící.

Bůh slíbil, že nic horšího jako potopa nebude, dokud nepřijde Ježíš soudit zemi: "Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné. I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: „Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země.“ Genesis 8,20-22

2)  Ti, co přežijí, budou tak zoufalí, že budou závidět mrtvým. Jediné zbraně, které vám zbudou budou růženec a Znamení, které vám zanechal můj Syn.

 Jedinou zbraní je Boží Slovo,

"Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat. Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas." 

Židům 4,12-16




3) Kněží, kteří Mě ctí, budou vysmíváni a budou se proti nim stavět jejich spolubratři. Kostely a oltáře budou zpustošeny. Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon přinutí mnoho kněží a zasvěcených duší opustit službu Pánu.

“‚Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘“ Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“ 
Lukáš 10,27-28

"Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li od Boha: neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků."  

1Jan 4,1 (KMS)

Může se křesťan modlit k někomu jinému než Bohu?

Leviticus 19:31 "Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh."

Vztah k Bohu - modlitba? Jak na to?
Jak je to s modlitbami k Marii a k tisícům svatým? Dostáváme se nyní k velmi kontroverznímu tématu, které bylo již v minulosti mnohokrát řešeno a rozebíráno nepřeberným počtem nejrůznějších lidí. Pravdou je, že největší křesťanská církev v ČR (katolická) oficiálně tento druh modlitby doporučuje a snaží se jí nejrůznějšími způsoby a cestami propagovat a rozšiřovat tak tuto formu "zbožnosti" mezi široké lidové vrstvy.

Naneštěstí znám jen velmi málo aktivních křesťanů z této církve, kteří by tomuto tlaku odolali a nepoddali se mu. Osobně si reálné a opravdové - (biblické) Marie velmi vážím a mám ji rád - její čistota, poslušnost, pokora a vydanost Bohu může být nám všem vzorem - na tomto světě určitě nebylo svatější ženy než jí, o čemž nám svědčí např. i její odpověď andělovi na jím zvěstované poselství: "Jsem služebnice Páně. At se mi stane podle tvého slova."

Ve Starém zákoně i v celých dějinách židovského národa nenajdeme ani jednu zmínku o tom, že by starozákonní proroci, kněží či normální a obyčejní pravověrní Židé, vytvářeli obecenství (modlitby, chvály, prosby, díky atd). - s někým jiným než s Hospodinem - s naším Bohem. A když už k nějakému modlářství u určité části tehdejšího židovského obyvatelstva došlo, jednalo se o odpadnutí od Boha, které mělo pro Židy a jejich pospolitost zpravidla fatální dopad a v podstatě celý starý zákon (dále jen SZ) je prošpikovaný pasážemi o takových nevěrnostech vyvoleného národa. Naprosto stejný postoj k modlářství plyne i z Nového zákona (dále jen NZ) - kdy Ježíš jako Boží syn pro svou nekonečnou lásku k nám přišel, aby nás vykoupil z hříchu. K tomu je dobré pro začátek připomenout i provázanost SZ s NZ ->

Jedním z velmi důležitých poselství, se kterým Pán Ježíš přichází je, když prohlašuje (Mat. 5:17-18):

"Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane."

Je bláhové domnívat se, že by princip uplatňovaný po tisíciletí v SZ - byl najednou zcela překroucen a zpřevrácen a všemocný a nekonečně milující Bůh by měl zájem, aby lidé najednou volali více k matce jeho Syna než k Němu samotnému, nebo k tisícům "svatým" přímluvcům. Nikde v celém Novém zákoně (dále už jen NZ) nenajdeme ani náznak toho, že by někdo z tehdejších apoštolů nebo dokonce sám Pán Ježíš doporučoval modlit se či eufemisticky, jak někteří prohlašují, "přimlouvat se" k již zemřelým osobám (a zcela nepochopitelně tak navíc odmítají označovat toto "modlení se" modlením).

Nyní bych chtěl jen velmi stručně připomenout některé pasáže z Božího slova, které jsou v příkrém rozporu s touto modlitební praxí. Ač můžeme tzv. kristocentrismus (tedy plné zaměření se na osobu Ježíše Krista) vypozorovat z celého kontextu NZ, snad nejzřetelněji se tato tendence projevuje v listech apoštola národů, nebo někdy také pohanů - Pavla. Opravdu si naprosto nedokážu představit, že by se tento člověk snad nejvíce oddaný Kristu sám modlil nebo dokonce ještě vybízel ostatní věřící k modlitbám k Marii či ke svatým, nebo by dokonce chtěl a toužil po tom, aby se věřící po jeho smrti modlili namísto k Pánu, k vykupiteli - k němu samému.

"Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás. Proto pevně spoléhám, že zůstanu a budu se všemi vámi k vašemu prospěchu a k radosti vaší víry, abyste se mohli mnou ještě více chlubit v Kristu Ježíši, když k vám opět přijdu." (Filipským 1:21-26)

Apoštol Pavel ale rozhodně nebyl jediným, kdo by horlil pro Pána a vedl JEN ke vztahu s Ním. I apoštol Petr jasně vyzývá k tomu, abychom šli čistě za Kristem. Např. 1. Petrův 5:7 - 8 Petr v jednom ze svých dvou biblických listů křesťanům jasně nařizuje, abychom veškerou svou starost vložili na Něj a navrch přidává varování, abychom byli ostražití, protože ví, že se ďábel bude pokoušet křestany nejrůzněji svést ze správné cesty a od Pána.

"VŠECHNU 'svou starost vložte na něj', neboť mu na vás záleží. Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako 'lev řvoucí' a hledá, koho by pohltil."

Stejně tak i sám Ježíš po otázce učedníků, jak se modlit, vybízí učedníky, aby se modlili k Otci. Nikde tedy v Božím slově nenajdeme nějakou jeho výzvu k tomu, abychom se modlili k mrtvým lidem, protože sám Pan Ježíš věděl, komu na nás nejvíce záleží a kdo je jediný a všemohoucí Bůh. Proto i z tohoto kontextu vyplývá - Modleme se k Bohu, k stvořiteli, který stvořil vše - co je na této Zemi i na Nebi - tedy i ostatní lidi - ať už byli sebevíc svatí, vždy zůstali hříšnými a podléhali Božím zákonům.

Stejně tak Pavel praví (1 Korintským 3:7) ..."a tak nic neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nýbrž Bůh, který dává vzrůst.". Jinými slovy i zde je ukazováno na tendenci nepřisuzovat nikomu žádné extra velebení...

Lukáš 11,1-2 "Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan." Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království...atd. Nebo Matouš 6:9 Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno"..atd...

Proč jsou potom někteří lidé vedeni k tomu, aby převážnou většinu svého času (a jsou i takoví, kteří téměř všechen čas!!!) vyhrazeného pro Pána, věnovali modlitbě k někomu jinému, když je to proti a v rozporu s Božím slovem? Všimněme si, že v Lukášovi říká jeden z  dvanácti učedníků - Pane, nauč nás modlit se... - modlitba není zcela nejsnazší záležitostí k naučení - je totiž hlavně o tom, jaký máme vztah s Bohem a jak na tom s Ním zrovna jsme. Než se člověk naučí modlit správně a dlouho, tak aby prohluboval svůj vztah k Bohu a mohl v Něm růst, může to dát pořádně zabrat, ale stojí to za to. Zažívat, jak Bůh jedná, jak se nás dotýká a jak nás i ostatní proměnuje je totiž to nejlepší a nejkrásnější, co člověk v životě může zažívat.

Pokud se ale nemodlíme k Pánu, nemůže nás ani proměňovat, ani se nás dotýkat a už vůbec s ním nemůžeme rozvíjet vztah, který je pro zmíněné záležitosti nezbytný. Slovy Jana Zlatoústého:

"Modlitba je světlem duše, je to pravé poznání Boha, prostřednice mezi Bohem a lidmi. Duch, modlitbou povznesený k nebesům, objímá Pána nevýslovnými objetími. Jako nemluvně křičí s pláčem ke své matce, tak si duch žádá božské mléko. Domáhá se splnění vlastních přání a dostává dary, lepší než je celá viditelná příroda. Neboť modlitba stojí před Bohem jako  úctyhodná vyjednavatelka. Obveseluje ducha, uklidňuje jeho city. Ale když říkám "MODLITBA", nemysli, že to jsou slova. Je to touha po Bohu,  nevýslovná zbožná oddanost nezískaná od lidí, nýbrž vyvolaná Boží milostí. Apoštol o ní říká: "Vždyť ani nevíme, oč se máme vhodně modlit. A tu Duch sám se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit." Jestliže Pán uštědří někomu takovou snažnou modlitbu, je to nezcizitelné bohatství a nebeský pokrm, nasycující ducha. Kdo jej ochutnal, vzplane věčnou touhou po Pánu jako nejžhavějším ohněm, který rozplameňuje ducha."

Ježíš nám dal příslib, že každý, kdo bude hledat, ten najde, kdo bude tlouci, tomu bude otevřeno - proto se ptám, proč rozmělňovat a nerozvíjet svůj vztah s Bohem, aby nás Pán mohl proměňovat a my v Něm mohli růst? Proč se nevydat tímto směrem? To ale nejde jinak než skrze Něj (viz. např. Koloským 2). Modlitby k Marii, svatým a v podstatě ke komukoliv jinému, totiž vedou k tomu, že dotyčný/a duchovně zakrňuje, ve skutečnosti takové "modlení" odvádí od Pána.

I když sám moc dobře vím, že modlení se růžence způsobuje příjemné pocity a člověk se pak cítí mnohem lépe, tak je stejně duchovně otupělý - bez zápalu pro Krista, pro Ježíše...Naopak se v člověku prohlubuje sounáležitost s daným náboženstvím, se všemi úkony, obřadností, rituály a formalismem, které je díky tomu ( že se najednou cítí lépe, zdánlivě dokonce i blíže Bohu) ochotný často hájit i do krve -> vlastní zkušenost. Také se dokonce do určité míry zvýší odhodlanost dodržovat nejrůznější nařízení a regule spjaté s náboženstvím a s křesťanstvím (v prvé řadě ale ne proto, že chci a proto, že mi Bůh proměnil srdce..., ale proto, že by se to mělo a dodržování těchto nařízení je spjato s daným náboženstvím.

Tímto vším je pravý Bůh a Ježíš zanesený něčím nepodstatným a nedůležitým - není již 100% cílem. Při takovém způsobu zbožnosti však nadále zůstává jeho účastníkům mnoho dobrého - schopnost obětovat se, věrnost nebo konání dobrých skutků...toto všechno je jistě dobré - Bůh však chce v první řadě něco jiného.

Praktikanti modliteb k někomu jinému, než k Bohu,  již nejsou schopni rozlišit (nemají možnost srovnání), zda-li je něco takového opravdu zdravým projevem zbožnosti. Problémem totiž je, že jediný způsob, jak se opravdu proměňovat dle Pánovy vůle, je - trávit s NÍM co nejvíce času (v modlitbě, ve chválách, ve společenství, při četbě Bible, při svědectvích atd...) prostě v obecenství s Ním, kdy je dotyčný duchem přítomný. Velmi důležitou složkou je také pokání, lítost, pokora... - "malost ducha" před Bohem.

Pravděpodobně zcela nejjasnější a nejpřesvědčivější pasáží, která se staví proti vyhledávání model a ubírání spirituality jiným směrem než ke Kristu je list Koloským, konkrétně 2. - 10. verš 2. kapitoly. Apoštol Pavel v něm deklaruje, že Ježíš Kristus je hlavou všech mocností a sil. Opět tu tedy vyvstává otázka - proč bych se měl vlastně modlit k jeho matce či komukoliv jinému, když on je Pánem a hlavou všeho a jsou v něm skryty všechny poklady moudrosti a poznání, je v něm vtělena všechna plnost Božství? Navíc nás apoštol Pavel vybízí, abychom plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus. Jak bychom ho mohli poznávat jinak než časem stráveným v modlitbě právě s Ním? Snad modlením se k Marii, svatým?

Ve 4. a 8. verši nás Pavel navíc dokonce důsledně varuje před těmi, kteří se nás snaží přesvědčit, že je tomu jinak - před těmi, kteří se nás snaží svést jen lidskými bájemi, klamným filosofováním či líbivými řečmi a neřídí se důsledně Božím slovem.

"Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi. I když nejsem mezi vámi přítomen, přece jsem duchem s vámi a raduji se, když vidím vaši kázeň a pevnost vaší víry v Krista. Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filozofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. V něm je přece vtělena všechna plnost božství; v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil."

Závěr

Celá Bible zcela zřetelně ukazuje, že jediný, komu má patřit náš čas, modlitby, chvály...a prostě všechno naše soustředění - je Bůh a Ježíš Kristus. Naopak jakékoliv ostatní snahy o vyvyšování kohokoliv jiného je odsuzováno a potíráno.

Sami si tedy odpovězte na otázku "můžu se modlit k někomu jinému, než k Bohu?". Zdůrazňuji ,že jakékoliv snahy obhajobu ve stylu "tímto se modlíme vlastně k Bohu", nebo "prosíme o přímluvy k Bohu", podle našeho názoru nemohou obstát.

P a R

http://www.buh-krestanstvi.cz