Kdo uvěří, bude i uzdravovat

Kdo uvěří, bude i uzdravovat

   Marek 16, 15-20: A řekl jim: „Jděte do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen. Tato znamení budou doprovázet ty, kteří uvěří: V mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do rukou a vypijí-li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce a budou se mít dobře.“ Potom, když jim to pověděl, byl Pán Ježíš vzat vzhůru do nebe a posadil se po pravici Boží. Oni vyšli a vyhlásili všude evangelium, Pán pracoval s nimi a potvrzoval to slovo znameními, která je doprovázela. Amen.

   To je nádherné zaslíbení z úst Ježíše, když se po svém vzkříšení ukázal 11 zbývajícím „apoštolům“. Zaslíbení neplatilo pouze pro těchto několik učedníků, ale platí i dnes pro každého, kdo uvěří! Mohu potvrdit pravdivost Ježíšových slov. Mluvím novými jazyky, když je potřeba, tak vyháním démony a když se modlím a vzkládám na nemocné ruce, tak jsou uzdraveni. Otrávit se mne ještě nikdo tuším nepokoušel a  smrtelně jedovaté hady tady nemáme.

   Všimněte si prosím pořadí, co máme dělat. Máme jít do celého světa a přinášet lidem dobrou zprávu Božího království. Ježíš bude naše slova potvrzovat znameními a zázraky. Co udělali učedníci? Vyšli a vyhlásili všude evangelium. Co se stalo? Pán pracoval s nimi a potvrzoval slovo znameními, která je doprovázela. Autorita k vyhánění démonů, uzdravování nemocí apod. není pro nějaké předvádění se, ale pro pomoc nemocným a démonizovaným, pro šíření dobré zprávy potvrzované Božími znameními a zázraky!

A jak víme, že se to bude dít? "Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním" Jan 14,12-14 

    Vzkládání rukou

   Lukáš 4, 40-41: Když zapadalo slunce, všichni, kteří měli nemocné různými chorobami, přiváděli je k němu; on pak na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je. Od mnohých vycházeli i démoni, kteří křičeli a říkali: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.

   Zdá se, že vkládání rukou na nemocné byl Ježíšův nejčastější způsob uzdravování.

Uzdravení všech skrze apoštoly

   Skutky apoštolské 5, 14-16: A ještě více věřících bylo přidáváno Pánu, množství mužů i žen, takže dokonce na ulice vynášeli nemocné a kladli je na lůžka a lehátka, aby na některého z nich padl aspoň Petrův stín, když tudy půjde. Scházelo se také množství lidí z měst okolo Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy, a ti všichni byli uzdravováni.

   Na tomto místě vidíme podobnou situaci, jako v popisu Ježíšovy služby. Z Petra (podobně jako z Ježíše) vychází Boží zázračná moc, a uzdravováni jsou všichni nemocní.

    Uzdravení ochrnutého Eneáše

Skutky apoštolské 9, 32-34: I stalo se, když Petr procházel všechna ta místa, že sestoupil také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě. Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáš, který byl ochrnutý a byl již osm let upoutaný na lůžko. Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel si!“ A on hned vstal.

   Jak prosté to je, když někdo skutečně poslouchá a slouží v moci Ducha svatého.

Uzdravení chromého od narození

   Skutky apoštolské 3, 1-8: Petr a Jan vystupovali o třetí hodině odpoledne -- hodině modlitby -- do chrámu. Právě tam přinášeli nějakého muže, který byl chromý již od lůna své matky ; každý den ho kladli ke dveřím chrámu, kterým se říkalo ‚Krásné‘, aby ty, kdo vcházeli do chrámu, prosil o almužnu. Když uviděl Petra a Jana, jak se chystají vejít do chrámu, prosil o almužnu. Petr s Janem se na něj upřeně zadíval a řekl: „Pohleď na nás!“ Pozorně je sledoval a očekával, že od nich něco dostane. Petr však řekl: „Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ Uchopil ho za pravou ruku a pozdvihl jej. Ihned se zpevnily jeho nohy a klouby. Postavil se, vyskakoval a chodil. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal a chválil Boha.

   Ježíšovi učedníci jednali podobně jako jejich Mistr. Petr s autoritou přikázal chromému muži: „Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ Pomohl mu vstát, a ten, který byl chromý již od narození, vstal, chodil a skákal. To je úžasné, že? Někdo, kdo nikdy neudělal jediný krok, a nyní chodí a skáče (bylo mu již přes 40 let - Skutky 4, 22). Nevím, jak vy, ale mně nějakou dobu trvalo, než jsem se naučil chodit, nebo dokonce skákat. Jednoduše řečeno, pro Boha není nic nemožné. Aneb jak stojí ve v. Jeremjáš 32, 27: Hle, já jsem , Bůh veškerého těla. Cožpak je pro mě nějaká věc nesnadná? Z tohoto příběhu mohou čerpat víru a naději jakkoli postižení lidé - i od narození!!!

   Upozorňuji na skutečnost, že onen chromý muž zde žebral každý den, a že se s ním Petr s Janem (a nejspíš i další učedníci) museli setkat vícekrát. Avšak teprve v tento konkrétní den přinesli tomuto muži v Ježíšově jménu uzdravení. Domnívám se, že je to příklad toho, že se nechali vést Duchem svatým, a že podobně jako Ježíš dělali pouze to, co jim Bůh ukázal (řekl).

Proč mohl Ježíš uzdravovat?

   Skutky apoštolské 10, 38: Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše, toho z Nazareta, jenž procházel zemí, činil dobře a uzdravoval všechny, kteří trpěli pod mocí Ďábla, protože Bůh byl s ním.

   Zde znovu vidíme důvod, proč Ježíš mohl uzdravovat, vyhánět démony, a dělat další zázraky. Důvodem bylo zmocnění od Boha - „pomazání“ Duchem svatým a jeho mocí.

    Dary Ducha svatého

   1. Korintským 12, 4-12 - Jsou rozdíly v darech milosti, ale tentýž Duch; jsou rozdíly v službách, ale tentýž Pán; a jsou rozdíly v působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech. Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu. Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému slovo poznání podle téhož Ducha; dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary uzdravování v témž Duchu; jinému působení mocných činů, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy jazyků, jinému pak výklad jazyků. Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce. Neboť jako tělo je jedno, ač má mnoho údů, a všechny údy jednoho těla, ačkoli je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak i Kristus.

   Toto místo je vlastně takovým základním místem týkající se darů Ducha svatého, a je velice důležité pro pochopení určitých principů. Všimněte si, že každému věřícímu je dáván nějaký dar Ducha svatého, ke společnému prospěchu. Dary uzdravení ( – charismata iamatón = množné číslo) jsou zde uvedeny v množném čísle, a tak lze usuzovat, že jich je větší množství – snad pro každou nemoc zvlášť? Praxe ukazuje, že v současné době skutečně mají Ježíšovi učedníci často zvláštní zmocnění pro uzdravení určitých nemocí. Dary uzdravení patří mezi dary Ducha svatého, přičemž není možné posuzovat důležitost jednotlivých darů. V těchto verších je jasně vysvětleno, že každý věřící je součástí Ježíšova těla (církve), a že podobně jako je tomu v každém jiném těle, má každý jinou úlohu a samozřejmě i jiné obdarování. Potvrzení najdete i přímo ve verších 23-31. Je potřeba usilovat o spolupráci mezi „jednotlivými údy“ k naplnění Ježíšových plánů, a ne přemýšlet o tom, čí obdarování je větší či důležitější!!!

    Nemožnost zázraků v prostředí bez víry

   Marek 6, 1-6: Vyšel odtamtud a přišel do své vlasti; jeho učedníci ho doprovázeli. Když nastala sobota, začal učit v synagoze. A mnozí, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: „Odkud to tento člověk má? Jaká je to moudrost, která mu byla dána? A jaké mocné činy se dějí skrze jeho ruce! Není to ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josese, Judy a Šimona, a nejsou jeho sestry zde s námi?“ A pohoršovali se nad ním. Ježíš jim říkal: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, mezi svými příbuznými a ve svém domě.“ A nemohl tam učinit žádný mocný skutek, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je. A divil se pro jejich nevěru.

   Kamkoli Ježíš přišel, děly se skrze jeho ruce úžasná uzdravení a zázraky. Avšak s jednou výjimkou, kterou byla jeho domovina (Nazaret – viz. Lukáš 4, 16). Místní Ježíše znali prostě jako mladého tesaře, a pohoršovali se nad ním ( – skandalízó – byl pro ně kámenem úrazu, byli v něm „chyceni do pasti“). Dokonce ani Ježíš v tomto prostředí „nevíry“ nemohl dělat velké zázraky jako jinde, pouze zde uzdravil několik nemocných, …. a divil se jejich nevěře. I na tomto příběhu vidíme klíčovou roli víry.

   Přemýšleli jste někdy o tom, proč se na velkých shromážděních obvykle děje více uzdravení a zázraků než někde v ústraní? Částečně to jistě bude osobností služebníka, ale velmi důležitou roli hraji víra, nebo chcete-li pozitivní očekávání, že Bůh bude jednat. Největší nevíra bývá u  tzv. "věřících", kteří pochybují o Božím Slově a tak dokáží zastavit i proces uzdravování.

   Je to zvláštní. Léčitelé (okultisté) skrze démony uzdravují, kdy je napadne. Pro přijetí uzdravení od Boha je však zjevně zapotřebí víra...

Ježíš celý život prožil tím, že plnil vůli svého Otce (Boží vůli). Nelpěl na tom, že je Boží Syn, nevyhledával pocty, uznání apod., ale jak stojí ve Filipským 2, 6-8: Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. Ježíš na poušti prokázal, že je skutečně v každém ohledu poddán Bohu a plnění jeho vůle.

   Tyto verše korespondují i s výzvou apoštola Pavla:

   Římanům 12, 1: Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná služba Bohu.

   Kdykoli někdo dá sám sebe Bohu plně k dispozici (bez podmínek), Bůh si jej bude moci použít. Výsledný efekt pak bude převyšovat každou představu, protože náš Bůh je Bohem „násobení“ a zázraků.

   Jan 12, 24: Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek.

   Jestliže „služebníci“ nezemřou svým vlastním představám a plánům, výsledek jejich služby bude převážně nebo pouze výsledkem jejich schopností, a tedy ubohý. Pokud se plně vydají Bohu a hledání Jeho plánů, ponese „jejich“ služba ovoce práce Ducha svatého!

   Matouš 13, 23: Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.

   Jediný způsob, jak skutečně nést mnoho ovoce, je „zemřít“ (samozřejmě pouze svým plánům a představám, požadavkům, pýše apod., a dát se plně k dispozici Bohu a Jeho plánům)!

   Shrnutí – závěr
   Při sledování jednotlivých případů uzdravení v nové smlouvě jsme mohli vždy pozorovat klíčovou úlohu víry. Ve většině případů se jednalo přímo o víru nemocného, v několika případech o víru „autority“ nemocného (obvykle otce nebo matky) nebo jen o víru toho, kdo se modlil (Petr a Jan uzdravení chromého) Aneb jak stojí v dopise Židům 11, 6: Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají.

   Abychom mohli „žádat s vírou“, musíme znát Boží postoj ohledně nemoci a uzdravení. Ježíš celým svým životem zjevoval Boží charakter, a uzdravování bylo jednou z hlavních součástí jeho služby. Proto vás chci povzbudit: „Přečtěte si ještě jednou celou novou smlouvu, abyste si byli jisti Boží vůlí ohledně uzdravení, a pak se můžete s vírou za uzdravení modlit!“

1Petrova 2,24: On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho zraněním jste byli uzdraveni.
Je zde minulý čas, takže stačí své uzdravení přijmout vírou, protože Jeho rány nás již udravily.

 Zde jsou citovány verše ze studijného překladu Bible KMS

http://www.obohu.cz/biblicke-rozbory/uzdraveni-bozi-moci

Může dnešní křesťan provádět exorcismus?

---

Otázka: Může dnešní křesťan provádět exorcismus?

Odpověď: Exorcismus (poroučení démonům aby opustili lidi) praktikovali různí lidé v evangeliích a ve Skutcích - učedníci plnící Kristův příkaz (Matouš 10,1 "Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu"); jiní ve jménu Ježíše Krista (Mark 9:38-39 "Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil.“Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit."); Pavel (Skutky 16,17-18  "Chodila za Pavlem a za námi a stále volala: „Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse.“ A to dělala po mnoho dní. Pavlovi to bylo proti mysli, obrátil se proto na toho ducha a řekl: „Ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji, abys z ní vyšel!“ A v tu chvíli ji ten zlý duch opustil."); a ostatní služebníci (Lukáš 10,1 a 17 "Potom určil Pán ještě sedmdesát jiných a poslal je před sebou po dvou do každého města i místa, kam měl sám jít...Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu"); nějací zaklínači (Skutky 19:11-16 "Bůh konal skrze Pavla neobvyklé mocné činy.Lidé dokonce odnášeli k nemocným šátky a zástěry, kterých se dotkl, a zlí duchové je opouštěli.Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: „Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel.“Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze.Ale zlý duch jim řekl: „Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy? Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran.").

Vypadá že cílem Ježíšových učedníků provádějíchích exorcismus bylo ukázat Kristovu nadvládu nad démony (Lukáš 10:17 "Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu") a potvrdit, že učedníci konali v Jeho jménu a Jeho autoritou. Také to ukázalo jejich víru anebo nedostatek víry (Matouš 17:14-21). Bylo zřejmé, že tento akt vyhánění démonů byl důležitý pro službu učedníků.
 
Vyučující knihy Nového Zákona (od Listu Římanům až po Judu) říkají o démonických aktivitách. Je nám řečeno obrnit se abychom se postavili proti nim (Efezským 6:10-18 "A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblečte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. Stůjte tedy ‚opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě evangeliu pokoje‘ a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého.Přijměte také ‚přilbu spasení‘ a ‚meč Ducha, jímž je slovo Boží‘. V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne". Je nám řečeno abychom se vzepřeli ďáblu (Jakub 4:7 "Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám."), abychom si na něho dali pozor (1 Petrova 5:8 "Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil."), abychom mu nedávali místa v našich životech (Efezským 4:27 "a nedopřejte místa ďáblu.").

Kniha Efezským dává jasné instrukce o tom, jak máme mít v našich životech vítězství v zápase proti silám zla. 
Prvním krokem je založit naši víru na Ježíši Kristu (2:8-9 "Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit."), která zlomí pořádek "mocného vládce ovzduší" (2:2).

Vážným nebezpečím, které plyne z považování různých hříchů za působení démonů, je, že člověk potom může mít pocit, že není osobně zodpovědný za své skutky a mizí potřeba a nutnost činit pokání. Přitom Bible volá lidi k pokání z hříchů a k opuštění zlých postojů. Ten velký konflikt v nás není mezi Duchem svatým a démony, ale mezi v nás přebývajícím Duchem svatým a tělem, tj. celým smyslovým ústrojenstvím s tendencí hřešit, jímž člověk je.

V prvé řadě je nutné napsat, že exorcismus (vyhánění démonů a osvobozování) je modlitba!!! Nic víc, ani míň, nenechte si nalhat něco jiného, žádné rituály, svěcené vody a mumlání čehosi tady nefunguje. Jedná se o vyhánění démonů, parazitujících na lidském hostiteli a ovlivnujících jeho mysl a chování, případně zdravotní stav. Posednutí démonem nenastává samo od sebe. Dochází k němu vždy na základě lidského přání a lidského rozhodnutí. Sem patří sebezasvěcení démonu, zasvěcení, iniciace různých druhů, zaklínání, zaklínání s talismany, prokletí, věštění budoucnosti.

Použitelné je pouze vyhánění pomocí vyšší autority a to jedinou autoritou, jedinným jménem, které  je jméno nad každé jméno (Filipským 2,9-11 "Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí –a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán") a jenom toto jméno má tu autoritu a to je Ježíš Boží Syn (Efezským 1,20-23 "Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím. ‚Všechno podrobil pod jeho nohy‘ a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve, která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest") 

Někdy se jako vymítání může jevit i zasvěcení osoby silnějšímu démonu, neboť specifické problémy, které působil slabší démon jeho odchodem pominou. Nastanou však větší potíže, pouze jiného druhu.

 

Pokud chceme dosáhnout skutečného vyhnání démonů, je nutné použít ještě vyšší autoritu, která je narozdíl od démonů vůči nám přátelská. JEŽÍŠ KRISTUS je touto autoritou a v jeho jménu můžeme démony vyhánět. 

Marek 1,23-27 

V jejich synagóze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:„Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží.“Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.Všichni užasli a jeden druhého se ptali: „Co to je? Nové učení plné moci – i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.“

 

Jaká je úspěšnost?

Zůstává ale problém, že člověk, který je démona zbaven, tvoří nadále vynikajícího hostitele. Pokud nepřijme Ježíše do svého života, tvoří i nadále ideální cíl a je v brzké době napaden skupinou démonů a vše se zhorší. To činí z vymítání z bezbožného velmi nebezpečnou věc (Lukáš 11,24-26 "Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený. Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky.“ )

  

Jak se démoni brání?

Jelikož démon není nikterak hloupý, nenechá se samozřejmě “nachytat jako zloděj uprostřed prázdné místnosti”. Pokud ho bude chtít detekovat lékař, bude se mu jen vysmívat a bude stát opodál. Příklady chybně prováděného exorcismu můžeme vidět v příštích článcích, které zde vložím.

 

Nejúčinnější démonskou metodou je klamavá informace

Nejlepší obranou démonů je  vymýšlení falešných informací o tom, jak je lze odstranit ( Jan 8,44 "Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži^".). Vyhovuje jim, pokud například vyhánění probíhá ve jménu jiného démona, HLAVNĚ AŤ TO NENÍ VE JMÉNU JEŽÍŠ, a tak může být zneužito i jméno Ježíšovy matky Marie. Démoni přitom rádi cvičí se svým posedlým, a způsobují mu další muka. Exorcista tak má pocit, “že něco dělá”, a snaží se ještě více. Je to podobné, jako by se vám domů vloupal nezvaný host, vy byste jej prosili, aby odešel, a on by vám nadiktoval, že ho vyženete klobásami, pečivem a chlazeným pivem. Démon vás totiž bude tahat za nos. Bude vám diktovat, co máte dělat, abyste ho vyhnali, a přitom budete dělat jen to, co je jemu k užitku.

Jak z toho ven: Démon samozřejmě musí vyjít modlitbou a to POUZE PŘÍKAZEM AUTORITY JEŽÍŠE KRISTA, která je nejvyšší autoritou ustanovenou Bohem před veškerým stvořeným světem. Jakékoliv předměty, zaklínadla, obřady a jiné pomůcky včetně “svěcené vody” jsou jen pro jeho pobavení a případně pro potěšení exorcisty NENÍ-LI POUŽITA AUTORITA JMÉNA JEŽÍŠ. Samozřejmě pokud exorcista přináší pomocí okultních předmětů silnějšího démona, slabší démon vystoupí, protože uvolní místo silnějšímu. To může okultista také dělat záměrně, úmyslně, tedy může škodit. V novinových článcích se neustále dočítáme o takzvaném “exorcizmu” v různých zaostalých zemích, Nigérii apod.. Toto jsou ale naprosto nebiblické a zločinné způsoby a obřady, které nejen že nepomáhájí vůbec k ničemu a slouží  jen k dalšímu posednutí a manipulování s nevinnými lidskými bytostmi, ale přímo popuzují k nenávisti k Bohu a kristovcům (toto není náhodné).

Esoteristi, okultisti, vědmy a mágové vám budou lhát, a budou vám nabízet nejrůznější rituály a obřady, které povedou jen k pobavení démona a k posednutí dalších obětí.

Exorcizmus je modlitba, pokud chcete pomoct, obracejte se na Ježíše Krista! Jen On má moc a jeho jméno je nad všechna jména.

Démoni se před ním třesou hrůzou nenechte si nalhat, že to nefunguje, funguje to a funguje to skvěle... Toto je poselství spasení! Jestliže jste uvěřili v Ježíše Krista jako svého Spasitele, jste spaseni! Všechny vaše hříchy jsou odpuštěny a Bůh zaslíbil, že vás nikdy neopustí ani nezanechá. Pamatujte, že vaše spasení bylo získáno v Ježíši Kristu. Věříte-li jedině v Ježíše, jako svého Spasitele, můžete mít jistotu, že věčnost budete trávit s Bohem v nebesích!

 

Kdo má moc vyhánět démony?

Ježíš řekl: Marek 16,16-18

"Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“