neděle 31. března 2013

Kázání Jana Husa v Betlémské kapli

Kázání Jana Husa v Betlémské kapli

Jakoby by mluvil o dnešní církvi.

Pravda vždy vyjde na povrch

krásný článek z Novinek cz.


Katolická církev není charita, vzkazují papeži polští biskupové

 klikněte zde na celý článek, který vyšel na seznam.cz 

 "Posláním katolické církve je solidarita s chudými. Toto církevní společenství však není žádnou charitativní organizací." to už víme, když si prohlédneme Výroční zprávu Charity...

„Materiální potřeby lidí v nouzi dokážou podstatně lépe uspokojit jiné organizace než církev,“ Manon, to je ten bůh, kterému slouží církev ....

Františkův přístup je polské církvi nelíbí, upozornil list

„Papeže, který hlásá skromnost, si ve Vatikánu náležitě váží, ale jeho tvrdohlavost, že se chce i nadále chovat jako biskup chudých, začíná konzervativní hierarchii, polskou nevyjímaje, stále více dráždit,“ napsal v neděli polský portál natemat.pl. Současně informoval o luxusních autech, v nichž se polští biskupové vozí, a přepychových palácích, kde žijí obklopeni bohatstvím.

"Kdo říká, že v něm (v Ježíši) zůstává, musí žít tak, jak žil on (Ježiš)." 1Jan 2,6

  

 



JEŽÍŠ ŽIJE - poselství Evangelia

Ježíš byl vzkříšen z mrtvých - šest důvodů, které to potvrzují

"Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte,a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval – vždyť jste přece neuvěřili nadarmo.Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Ježíš Mesiáš zemřel za naše hříchy podle Písema byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli.Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům.Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně." 1 Kor. 15,1-8
 

Ježíš Mesiáš z Nazareta byl ukřižován, pohřben a o tři dny později vstal z mrtvých. Žádné jiné náboženství neprohlašuje, že jeho zakladatel byl vzkříšen. V tomto je křesťanství unikátní. Jakýkoli argument pro platnost křesťanství stojí a padá s důkazy vzkříšení Ježíše Krista. Zmrtvýchvstání je středem křesťanské víry. Po celá staletí až do dnešní doby mnoho velkých učenců, kteří zvážili důkazy o zmrtvýchvstání, věřili a věří, že Ježíš je živý.

Například Lew Wallace, známý americký generál, diplomat a literární génius, byl zapřísáhlým ateistou. Dva roky věnoval tomu, aby v nejvýznamnějších knihovnách Evropy a Ameriky prostudoval a shromáždil informace pro knihu, kterou by navždy zničil křesťanství. Když psal druhou kapitolu, náhle zjistil, že klečí na kolenou a volá k Ježíši: „Můj Pane,můj Bože!“ Nemohl už dál odmítat uznat, že Ježíš Kristus je Boží Syn, neboť našel závažné a nepopiratelné důkazy. Později Lew Wallace napsal knihu Ben Hur, která je jedním z nejvýznamnějších románů, odehrávajících se v Ježíšově době.

Zde je uvedeno několik důvodů, proč věříme že zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského je  pravda.

1. Zmrtvýchvstání bylo předpovězeno.
Již stovky let před tím, než se Ježíš narodil, byla v Bibli zaznamenána slova izraelských proroků, kteří předem ohlásili Jeho příchod. Starý zákon, který psalo mnoho lidí v průběhu 1500 let, obsahuje více než 300 proroctví popisujících do detailů Ježíšův příchod. Všechna se přesně naplnila, včetně jeho zázračného narození, života bez hříchu, nespočetných zázraků, smrti a zmrtvýchvstání. Mezi hlavní proroctví patří také Daniel 9. kapitola, kde je popsáno časové proroctví -  přesný rok Ježíšova křtu a pomazání Duchem svatým pro službu Mesiáše a přesný rok Jeho smrti i zmrtvýchvstání. Vše se přesně naplnilo.
Ježíš sám předpověděl svou smrt a zmrtvýchvstání, které se staly přesně tak, jak řekl.
Lukáš 18, 31-33 - Tehdy vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam se naplní všechno, co je o Synu člověka psáno skrze proroky. Bude vydán pohanům, bude zesměšněn, pohaněn a popliván. Zbičují ho a zabijí, ale třetího dne vstane z mrtvých.“

2. Prázdný hrob.
Jedině vzkříšení vysvětluje logicky a úplně Ježíšův prázdný hrob. Pečlivé čtení biblických záznamů ukazuje, že hrob, kde leželo Ježíšovo tělo, byl přísně střežen římskými vojáky a uzavřen obrovskou kamennou deskou, která byla přibita do skály. Jestliže by Ježíš jen omdlel, jak někteří říkají, stráže a kámen by mu zabránily v útěku, stejně jako by zabránily jakémukoli pokusu o krádež těla ze strany Jeho učedníků. Ježíšovým nepřátelům záleželo na tom, aby tělo zůstalo na svém místě, neboť prázdný hrob by posloužil pouze víře v Jeho zmrtvýchvstání.
Matouš 27, 62-64 - Nazítří, po dni příprav, se vrchní kněží a farizeové sešli u Piláta. „Pane,“ řekli mu, „vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‚Po třech dnech vstanu.‘ Nařiď tedy, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých!‘ To by byl ještě horší blud, než ten první!“ „Máte stráž,“ odpověděl jim Pilát. „Jděte a hlídejte, jak umíte.“ A tak šli, zapečetili kámen a obsadili hrob strážnými.

3. Osobní setkání.
Vzkříšení poskytuje jediné přijatelné vysvětlení toho, že se Ježíš Kristus zjevoval svým učedníkům. Po svém zmrtvýchvstání se Ježíš při nejméně deseti příležitostech zjevil těm, kteří jej znali, a také více než 500 lidem najednou. Ježíš dokázal, že tato zjevení nebyla halucinacemi, protože s nimi jedl, mluvil s nimi a oni se ho dotýkali.
Jan 20, 26-27 - O týden později byli jeho učedníci znovu uvnitř a Tomáš s nimi. Dveře byly zavřené, ale Ježíš přišel a postavil se doprostřed se slovy: „Pokoj vám.“ Potom řekl Tomášovi: „Polož sem prst. Podívej se na mé ruce. Natáhni ruku a vlož mi ji do boku. Přestaň být nevěřící a začni věřit.“
Lukáš 24, 36-42 - Zatímco o tom mluvili, stanul uprostřed nich Ježíš. „Pokoj vám,“ řekl. Oni si ale v hrozném úleku mysleli, že vidí ducha. Řekl jim tedy: „Proč jste tak vylekaní? Proč jste na pochybách? Podívejte se na mé ruce a nohy - jsem to já! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti; jak vidíte, já je mám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce i nohy. Když stále nemohli samou radostí uvěřit a jen se divili, zeptal se jich: „Máte tu něco k jídlu?“ Podali mu tedy kus pečené ryby, on si ji vzal a pojedl před nimi.

4. Ježíš dokázal již za života že má moc nad smrtí.
Za svého života Ježíš vzkřísil ze smrti několik lidí. Byl to Lazar, který byl mrtev již několik dní, dále dcera Jairova, syn naimské vdovy. Při Ježíšově smrti se také otevřely hroby a mnoho věřících  lidí bylo vzkříšeno k životu a potom vzato do nebe.
Matouš 27, 51-54 - A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; Vyšli z hrobů a po Jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“
Lukáš 7, 12-13 - Když se přiblížil k městské bráně, vynášeli právě mrtvého. Byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Doprovázela ji spousta lidí z města. Jakmile Pán uviděl tu vdovu, byl k ní pohnut soucitem. „Neplač,“ řekl jí. Přistoupil a dotkl se már. Nosiči se zastavili. Tehdy řekl: „Chlapče, říkám ti, vstaň!“ a ten mrtvý se posadil a začal mluvit. Ježíš ho vrátil jeho matce.
Jan 11,17, 23-25, 38-43 - Ježíš dorazil čtyři dny po Lazarově pohřbu. „Tvůj bratr vstane,“ řekl jí Ježíš.„Vím, že vstane - při vzkříšení v poslední den,“ odpověděla Marta. „Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?“  V hlubokém rozrušení přišel Ježíš až k hrobu. Byla to jeskyně zavalená kamenem.
„Odvalte ten kámen,“ řekl Ježíš. „Pane, už zapáchá,“ namítla Marta, sestra mrtvého. „Vždyť je v hrobě čtvrtý den!“ „Neřekl jsem ti, že když budeš věřit, uvidíš Boží slávu?“ odpověděl jí Ježíš.
Když pak odstranili kámen od hrobu, Ježíš pozvedl oči a řekl: „Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel. Já vím, že mě vždycky slyšíš, ale říkám to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že jsi mě poslal.“ Jakmile to dořekl, hlasitě zvolal: „Lazare, pojď ven!“ A ten, který zemřel, vyšel ven. Ruce i nohy měl svázané plátny a tvář měl ovinutou rouškou. „Rozvažte ho a nechte ho jít,“ řekl jim Ježíš.

5. Vznik církve.
Zmrtvýchvstání je jediným rozumným vysvětlením pro začátek křesťanské církve. Křesťanská církev je v lidských dějinách největší institucí, jaká kdy existovala. Více než polovina prvního křesťanského kázání se týkala zmrtvýchvstání.
Skutky apoštolů 2,22-24 - Slyšte má slova, Izraelité: Bůh vám dokázal, kdo je Ježíš Nazaretský, když skrze něj mezi vámi konal divy, zázraky a znamení, jak sami dobře víte. Když vám ho Bůh podle své jisté vůle a prozřetelnosti vydal, ukřižovali jste ho rukama bezbožníků. Bůh jej ale vzkřísil a zprostil utrpení smrti, protože nemohl zůstat v její moci.
Skutky apoštolů 2, 32 - A právě Ježíše Bůh vzkřísil - my všichni jsme toho svědkové! Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití.
Prvotní církev věděla, že právě to je podstatou jejího poselství. Nepřátelé Ježíše a jeho následovníků by je mohli kdykoli zastavit prostě tím, že by ukázali Jeho tělo, ale Ježíš byl živý.

6. Změněné životy učedníků.
Zmrtvýchvstání je jediným logickým vysvětlením pro změny v životech učedníků. Opustili Ježíše před tím, než byl ukřižován, a po Jeho smrti byli zklamaní a plní strachu. Neočekávali, že Ježíš vstane z mrtvých.
Lukáš 24, 1-11 - Brzy ráno prvního dne v týdnu vzaly připravené vonné masti a vydaly se s dalšími ženami ke hrobu. Našly však kámen odvalený od hrobu, a když vešly dovnitř, nenašly tělo Pána Ježíše. Nevěděly, co si o tom myslet, když vtom před nimi stanuli dva muži v zářícím rouchu. Vylekané ženy sklonily tváře k zemi, ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tu, vstal! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal: ‚Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí a být ukřižován, ale třetího dne vstane z mrtvých.‘“
Tehdy si vzpomněly na jeho slova, a když se vrátily od hrobu, vyprávěly to všechno jedenácti učedníkům i všem ostatním. Byly to Marie Magdaléna, Johana, Marie Jakubova a ostatní, které byly s nimi. Řekly to apoštolům, ale oni ta slova považovali za tlachání a nevěřili jim. Petr však vstal a rozběhl se ke hrobu. Když se naklonil dovnitř, spatřil tam jen plátna. Vrátil se tedy domů v údivu nad tím, co se stalo.
A přece po Ježíšově zmrtvýchvstání a po tom, co prožili o letnicích, byli změněni mocí vzkříšeného Ježíše. Z ustrašených a zklamaných lidí se stali odvážní a horliví, kteří za svou víru položili i život. Jejich odvážné chování by nedávalo smysl, kdyby nebyli přesvědčeni, že Pán Ježíš Kristus opravdu vstal z mrtvých. Byl to fakt, pro který jim stálo za to zemřít.

ŽIVÝ BŮH
Díky Ježíšovu vzkříšení jeho opravdoví následovníci nedodržují pouze jakýsi morální kodex dávno mrtvého zakladatele, ale mají osobní vztah s živým Bohem. Ježíš Kristus žije i dnes a věrně žehná těm, kdo mu důvěřují a poslouchají Ho a obohacuje jejich životy.
Během staletí mnozí uznali, že Ježíš je Bohem, včetně lidí, kteří měli obrovský vliv na svět. Například francouzský vědec a filosof Blaise Pascal řekl: „V srdci každého člověka existuje Bohem stvořené prázdné místo, které může zaplnit pouze Bůh skrze svého Syna Ježíše Krista.“
„Když jsem četl Bibli, uvědomil jsem si, že Ježíš je jedinou cestou k Bohu... Jsem přesvědčen, že v okamžiku, kdy jsem své poznatky o Ježíši změnil v něco osobního tím, že jsem mu uvěřil, otevřely se mi dveře k životu“ Cliff Richard.
Chtěli by jste osobně přijmout Ježíše Božího Syna jako Pána a Spasitele? Třebaže to zní velmi odvážně, je to možné! Ježíš touží navázat s vámi osobní, láskyplný vztah. On už pro to vykonal všechno, co bylo potřeba.

sobota 30. března 2013

Jedna pravá církev, ale která?





JEDNA CÍRKEV
Když Bůh je jeden, proč není jenom jedna církev....?

Ve skutečnosti na světě vždycky existovala a bude existovat pouze jedna pravá církev. Když Ježíš mluví o církvi, nikdy neříká „moje římskokatolická církev, moje evangelická církev, moje pravoslavná církev nebo moji věrní adventisté...” Vždycky mluví pouze o „církvi”. Pravá církev proto není určitá náboženská organizace, ke které se člověk hlásí. Pravá církev jsou lidé, kteří vejdou do Božího království.

Ježíš nezaložil církve, ale svou církev. To jsou jednotliví lidé, kteří ho milují a následují. Bůh nemá na zemi vyvolenou organizaci, ale jednotlivce:

„Pevný Boží základ trvá a nese nápis, Pán zná ty, kdo jsou jeho a ,ať se odvrátí od nespravedlnosti každý, kdo vyznává jméno Páně” (2 Timoteovi 2,19)


Jediná pravá církev jsou lidé, ke kterým se Bůh zná. To jsou lidé, kteří prožili znovuzrození.. Ti mají občanství v nebi. Žádná jiná skutečná, Boží církev neexistuje. Ježíš lidi učil, že bude jednou zjeveno, kdo mu patřil a kdo ne.

Boží myšlení je odlišné od myšlení člověka. Proto se jednou ukáže, že někteří lidé, kteří byli považováni za křesťany, k Božímu lidu patřit nakonec nebudou a naopak do Božího království vejdou lidé, o kterých by si to nikdo nepomyslel. Možná bude jednou zajímavé vidět, jak Ježíš ty, kteří byli ve své době považováni za „ďáblovy zaprodance”, pozve do svého království a naopak některé „služebníky Boží” odmítne.

Málokdo například ví, že mnozí vědci, kteří byli středověkou církví „pro svoje bludy” pronásledováni, byli nadšenými následovníky Ježíše Krista. Tito lidé zůstali součástí pravé Ježíšovy církve, i když byli tehdy z oficiální „církve” vyloučeni. Pravá Ježíšova církev tedy nemusí být na první pohled viditelná, Bůh ale přesně ví, kdo k ní patří a kdo ne.

V Bibli je psáno, že před Bohem existuje kniha života, kde jsou jména lidí, kteří patří Ježíši Kristu a kteří vejdou do Božího království. Před Bohem tedy existuje a vždy existovala pouze jedna skutečná církev. Jak je to tedy potom z církvemi s mnoha nejrůznějšími názvy a učením?

Věřím, že tyto církve více nebo méně sdružují jednotlivce, kteří patří do té pravé Ježíšovy církve, která bude zjevena až před Bohem. To znamená, že v každé církvi mohou být lidé, kteří Ježíše poznali a milují ho. V každé církvi ale jsou také lidé, kteří jsou křesťany pouze formálně. Jejich jména mohou být celý život zapsána kdesi v církevní kartotéce, před Bohem ale zapsána nejsou. Církve mohou proto sloužit pouze jako společenství, kde jsou lidé povzbuzeni a vyučeni ve víře v Boha. Žádná církev však nemá moc spasit ani zatratit.

Jaké je v církvích procento opravdových křesťanů? To záleží na kvalitě církve. Mohou existovat společenství, kde bude většina lidí skutečně patřit Ježíši, budou ale také existovat církve, kde tomu bude naopak. Jak rozeznat, která církev je zdravá a dobrá, o tom v následující kapitole.

pátek 29. března 2013

Mormoni - Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů


Mormoni jsou sekta, která se skrývá pod hlavičkou křesťanství, pokud zkoumáme jejich učení s Biblí, zjistíme jak moc se tato "Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů" liší os učení samotného Božího Syna Ježíše Nazaretského.

Další sekta, která tvrdí, že jsou ta jediná pravá církev na zemi....


Kdo chce poznat Ježíše, stačí uvěřit, že je Boží Syn a že Ho Bůh Otec vzkřísil z mrtvých, pozvat Ježíše svými slovy (nahlas) do svého srdce, uvědomit si, že Ježíš umřel za naše provinění, které svoji krví z nás očistil a my se tak mohli stát  Božími dětmi, to vyznat a Ježíš vstoupí do našeho života, stane se naším Pánem, Bohem, Přítelem a Zachráncem.

Neexistuje cesta k Bohu, Ježíš se stane tou cestou, když Ho pozveme do svého života.

"Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne" Jan 14,6

"Co však praví? ‚Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci‘; je to slovo víry, které zvěstujeme. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben.‘ Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť‚každý, kdo vzývá jméno Páně (Ježíš), bude spasen" Římanům 10,8-13


sobota 9. března 2013

Kdo je cestou k Ježíši? Skrze koho se k Němu dostaneme?

Připomínku Tří králů také zneužívají někteří věřící k falešné nauce o tom, jak přijmout spásu:

 citováno z webu Liturgickeotazky

Nyní cituji z Písma svatého:
"Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Je psáno v prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně. Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce. Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný"
Jan 6,44-47

Ježíš sám řekl, jak k Němu můžeme přijít:
A řekl: „Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“ Jan 6,65 
Není to Marie, kdo nás má přivádět k Ježíši, dokonce nikdo další, kromě Tří králů, kteří sledovali hvězdu jako naplnění proroctví (takže nepřišli skrze Marii, ale skrze proroctví, kterému uvěřili). Ani pastevci, kteří se přišli poklonit Ježíši, nepřišli skrze Marii, ale díky zjevení anděla, který jim o právě narozeném králi řekl.Uvěřili andělovi, sice jej všichni našli u Marie, ale to je logické, když to byl právě narozený malý človíček.

Později učedníci neznali dřív Marii, ale Ježíše, kterého si našli sami, nebo je sám Ježíš oslovil, to už byl naplněn Duchem svatým a stal se pomazaným Božím Synem. Proto nikdo nemůže najít Ježíše u Marie, On u ni nezůstal, jakmile se stal pomazaným a přestal být pouhým člověkem, tak vyšel v Boží vůli, a my Ho můžeme najít, jak sám řekl, jedině, když si nás Otec Bůh přitáhne. K Bohu Otci však nelze přijít jinak než skrze Ježíše, protože Syn i Otec je jeden a ten samý Bůh.

"Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne" Jan 14,6"Já a Otec jsme jedno.“ Jan 10,30 

Proto smělá slova falešné víry „Nikdy nenalezneš Krista (jakého krista? plno falešných vyšlo do světa, aby sváděl lid od pravého Mesiáše Ježíše Nazaretského) než u Marie a skrze Marii. Nadarmo tedy hledá Ježíše ten, kdo ho u Marie nehledá.popírají slova samotného Boha. 
 citováno z webu Liturgickeotazky

Podívejme se dál, co se událo, když Tří králové přišli do domu, kde ležel malý človíček Ježíš "Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země." Matouš 2,11-12
Shrňme si,co skutečně víme: Tří králové viděli dítě s Marií, padli na kolena a klaněli se Ježíši, tomu malému dítěti, předali mu dary a pak odcestovali. Není známo nikomu, co tam říkali, jako řečí skutečně mluvili, známe jen co udělali. 
Ale někteří chytráci šli dále, dali jim do úst slova, která nikdy neřekli: 
"Když chaldejští synové uviděli, že ten, který stvořil lidi a přijal na sebe podobu služebníka, spočívá v panenském náručí, ochotně mu odevzdali svoje dary a Blahoslavené volali: Zdrávas, Matko hvězdy, která nehasne! Zdrávas, záře dne tajemného a věčného! Zdrávas,.........atd atd, slavili tam Boha, nebo bohyni?
 citováno z webu Liturgickeotazky 

Popírají to slova samotných mudrců: 
Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.Matouš 2,1-2
Nemluvili nic o Ježíšové matce, neměli tedy ani v úmyslu ji jakkoliv blahořečit, jinak by nám to Bůh ve svém Písmu sdělil.

Co si tedy z připomínky Tří králů můžeme vzít?

Klanět se jen jedinému Králi králů, jedinému Bohu a to Ježíši Nazaretskému.
Jedinou cestou k Ježíši je býti přitáhnutý Boží Otcovskou láskou, a jediná cesta k Tatínkovi v nebesích je jen skrze Ježíše.


Pokud jsi ještě neodevzdal(a) svůj život do nejlepších rukou, Ježíši Božímu Synu, který jediný je tou pravou cestou k našemu Otci v nebesích, Bohu, tak to můžeš nyní udělat.
Stačí splnit 4 jednoduché podmínky:
1) věřit, že Ježíš je skutečný Boží Syn, tedy samotný Bůh
2) věřit, že Ježíše Bůh Otec vzkřísil z mrtvých
3) uvědomit si, že jsi hříšník, který díky tomu se nemůže postavit před svatého Boha
4) věřit, že Ježíš má  moc Ti odpustit všechny hříchy a očistit Tě, tak, že můžeš stát před svatým Bohem

Splňuješ-li tyto podmínky, pak stačí svými slovy říci následující:


"Pane Ježíši, věřím, že jsi Boží Syn a toužím již nebýt pánem svého života, ale Tobě důvěřovat tak, že Ti odevzdávám svůj žovot, své srdce a zvu Tě, aby jsi byl mým Pánem a Zachráncem. Prosím odpusť mi mé hříchy, ať se mohu stát Božím dítětem." Amen
A jak to vím? říká to Písmo, tedy samotný Bůh skrze své Slovo:


"Co však praví? ‚Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci‘; je to slovo víry, které zvěstujeme. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen (zachráněn). Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben.‘ Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť ‚každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen (zachráněn)‘. Římanům 10,8-13

"Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha" Jan 1,12-13

"Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života" Jan 5,24 

"Milostí tedy jste spaseni skrze víru.Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit." Efezským 2,8-9

Zde je to i ilustrativně: Jak navázat ztracený vztah s Bohem
 

pátek 8. března 2013

Volba papeže - o co tu vlastně jde?

Volba papeže - o co tu vlastně jde?

Říká se, že si Římskokatolická církev volí svého nástupce na apoštolský stolec, přesně tak jak to dělala již ranná církev a to byla vždy volba pod vedením Ducha svatého.

Podívejme se tedy do Bible, která nám ukázala jak se volí kdokliv v moci Ducha svatého a zda to sedí s tím, jak dnes probíhá volba nového papeže:

"V těch dnech vstal Petr ve shromáždění bratří – bylo tam pohromadě asi sto dvacet lidí – a řekl:........vybrali tedy dva, Josefa, jménem Barsabas, zvaného Justus, a Matěje; pak se modlili: „Ty, Pane, znáš srdce všech lidí; ukaž, koho z těch dvou sis vyvolil, aby převzal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš opustil a odešel tam, kam patří.“ Potom jim dali losy a los padl na Matěje; tak byl připojen k jedenácti apoštolům."
Skutky 1,15 a 23-26 

Proč kardinálové volí papeže několik dní? Protože nechtějí nikoho, kdo by byl takto zvolen Duchem svatým, ale zde jde jen o politiku a moc a to nám dokazuje historie.

Proto ať bude papežem kdokliv, nikdy to nebude volba Ducha svatého, ale bude to další král Vatikánu a hlava své Římskokatolické církve.

Proto neupínejme se na papeže, ale jen na jediného zachránce Ježíše Nazaretského.
Jak se mohu setkat s Bohem?
"Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k (Bohu) Otci než skrze mne"

"Křesťanství" versus Bůh - proč se zabíjí ve jménu Boha

"Křesťanství" versus Bůh

Otázka:
Jak mohl všemocný a všemilující Bůh dovolit církvi, aby tak škodila lidstvu a to po takovou dlouhou dobu? Není to snda ta jeho pravá církev, která ho zastupuje na zemi?

Kde byl ten Bůh, když "křesťansé vraždili muslimy a Židy - včetně dětí - během svých "svatých" křižáckých válek? Proč Bůh "svému lidu" dovolil upálit téměř celou populaci židovských "nevěřících" ve Španělsku během inkvizice? Proč by všemilující Bůh dovolil církvi podílet se na něčem, jako je holokaust (v nejlepším případě se církev dívala jiným směrem) a dělta všechny ty věci "jeho jménemů?

Odpověď:

Bůh nemůže být činěn zodpovědným za vše, co katolická církev - nebo kterákoliv jiná církve či náboženství - udělala nebo udělá. 
Bůh o kterém mluví Bible a jehož ztělesňuje Ježíš Mesiáš, je Bohem lásky, což znamená Bohem svobody, protože láska bez svobody existovat nemůže. Byli jsme stvořeni se schopností se rozhodnout pro lásku, tedy i s potencionálem rozhodnout de pro její opak - zlo. Předpoklad, že Bůh je zodpovědný za naše zlo - dokonce za zlo spáchané "v jeho jménu" - byli bychom jenom roboti, kteří jednoduše jednají podle Božího předem připraveného plánu. Pokud by to tak skutečně bylo, nikdy bychom nebyli milujícími bytostmi.

Všechno zlo v podstatě pochází z jiné svobodné vůle, než je ta Boží. Co Bůh chce a dělá, je vždy dobré. Vše nedobré má svůj původ v někom nebo v něčem jiném než v Bohu.

Skutečnost, že to byla "křesťanská církev", která se rozhodla páchat zlo, a dělala to pod hlavičkou Božího jména, slouží jako důkaz, že vše co je označené slovem "křesťan" nemusí nezbytně být křesťanské.

KŘESŤANSTVÍ NENÍ ANI NÁBOŽENSTVÍ ANI INSTITUCE: JE TO VZTAH.

V rámci křesťanského náboženství existují a vždy existovali RYZÍ KŘESŤANÉ - LIDÉ, KTEŘÍ MAJÍ VZTAH S JEŽÍŠEM NAZARETSKÝM A JSOU V NĚM ZACHRÁNĚNI A PROMĚŇOVÁNI. Tato skutečnost je příčinou, že křesťanství také přineslo světu mnoho dobra (navzdory zlu).

"KŘESŤANSKÉ" NÁBOŽENSTVÍ A CÍRKEVNÍ "INSTITUCE" VŠAK NESJOU PODSTATOU KŘESŤANSTVÍ. POUZE LIDÉ, NE INSTITUCE, MOHOU BÝT KŘESŤANY.

Je zde ostrá hranice mezi křesťanstvím a "křesťanskou církví". Oba pojmy mají stejný pouze slovní základ, nic jiného.

Ježíš říká:
 Matouš  12:33  "Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci."

Apoštol Jan zas jak se pozná pravý křesťan:
1. Janův list 2,4-6 "Kdo říká: ‚Poznal jsem ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy. Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. KDO ŘÍKÁ, ŽE V NĚM (v Ježíši) ZŮSTÁVÁ, MUSÍ ŽÍT JAKO ON (Ježíš)."
 Citováno z knihy "Dopisy Skeptikovy"

pátek 1. března 2013

POSVĚCENÍ DUCHA, DUŠE A TĚLA - John G. Lake (4.kapitola)

KAPITOLA 4
POSVĚCENÍ DUCHA, DUŠE A TĚLA

Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní. (1. Tes. 5:23, 24).

Většina z nás má potíže při četbě Písma rozpoznat rozdíl mezi tělem a duší a je to zcela přirozený problém. O člověku se všeobecně mluví jako o dualitě těla a duše. Přesto, Písmo se nedívá na člověka jako na duální bytost, ale jako na trojedinou bytost, podobně jako na Boha samotného. Proto apoštol říká: „Modlím se, aby Bůh zachoval celého vašeho ducha, duši a tělo bez úhony do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.“

V běžné verzi naši anglické Bible existuje velmi malý rozdíl mezi duší a duchem. Vyjádřit v jiném jazyce  obecné pravdy, které vyučujeme je jedna z nejtěžších věcí na světě. Pavel ve svém dopisu k Efezským vytvořil sedmnáct různých slov, které vyjadřují drobný rozdíl mezi duchem a duší. Pavel prohlašuje v knize Židům o možném rozdělení duše a ducha. Říká:Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. “(Žd. 4:12).

LIDSKÝ DUCH

Milovaní, duch člověka je tou nejméně známou oblastí v životě u většiny lidí. Můj úsudek je, že duch leží ladem u většiny lidí, dokud není obživen Božím živým duchem a není zúrodněn skutečným duchem Ježíše Krista. Avšak, když se lidského ducha dotkne Boží duch, tak nastává obživení. Lidský duch je zaktivizován a začíná v něm působit. Nejen že začíná rozpoznávat věci tohoto života, ale dosahuje až za život v přítomnosti a stává se prostředkem, kterým se dotýkáme Boha samotného a kterým poznáváme a chápeme nebeské věci. Podle mého názoru je lidský duch tím nejúžasnějším Božím nástrojem na světě. Toto prohlašuje o lidském duchu kniha Job:Avšak je to duch člověku daný , dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými. (Job 32:8).

V člověku je duch a Božské vnuknutí Všemohoucího mu dává rozum. Když nějaká duše přichází
k Bohu a vydává Mu svůj život, říkáme o ní, že se obrátila. Tím míníme to, že daný člověk prožil změnu – narodil se z Boha – takže běžné zřejmé tělesné věci z jeho života odpadly a jsou pryč a objevily se na něm známky duchovního života. V nejlepším slova smyslu začal chodit s Bohem jako Jeho dítě. Věřím také, že skutečné obrácení je procitnutím lidského ducha, když se u něj vytvoří vědomí Boha-Otce prostřednictvím Ježíše Krista. Proto, aby mohl dosáhnout tohoto vědomého kontaktu s Bohem, je nutné, aby bylo odstraněno všechno, čím by toto vědomí bylo zakryto a čím by bylo zahaleno Boží poznání. Hřích je tou zvláštní věcí v lidském životě, která zahaluje lidské svědomí, tak že není schopen pojmout Boha. Poté, co je odstraněn hřích, opona nad lidskou duší se ztratí a lidský duch hledí do Boží tváře a poznává Boha jako svého Otce prostřednictvím Pána Ježíše Krista. Lidský duch vstupuje do spojení s Bohem a přináší do naší duše vědomí o tom, že Bůh je naše všechno ve všem.

LIDSKÁ DUŠE


Lidská duše, pokud jde o její vlastnosti, je prostředníkem mezi tělem a duchem. Jinými slovy je v ní začleněna veškerá činnost našich mentálních schopností přirozené mysli. Lidská duše je to, co se snaží zachytit a zmocnit se známosti, kterou duch dosáhnul a projevuje toto poznání skrze vnějšího člověka. Lidská duše je vládnoucí silou v lidské přirozenosti. Uvědomuji si jednu věc, kterou bychom se měli naučit a to je tahle: ne duch, ale lidská duše má velkou moc.

Pokud bych to chtěl vystihnout slovy, kterým by lidé porozuměli, mluvil bych o činnosti lidské duše jako o tom, co se běžně nazývá pojmem podvědomí. Při četbě psaných dokumentů od autorů, kteří se zabývají psychologií, byste si povšimli jevů a schopností, které ukazují na to, že se nejedná o duševní schopnosti ve spojení s Bohem, ale o aktivitu lidské duše. Lidská duše je skutečným vlastním já. Když Boží slovo mluví o spáse duše, mluví o tom vskutku z vědeckého pohledu; neboť dokud duše, lidská mysl, není vykoupena Božím duchem sama ze sebe, takový člověk je podle mého názoru doposud nevykoupený.

POSVĚCENÍ DUCHA, DUŠE A TĚLA


Posvěcení je přijímáno tak, že se dá použít pro potřeby celé naší přirozenosti; za prvé, pro ducha, za druhé, pro duši a za třetí, pro tělo. Znovu a znovu si opakuji požehnaná slova Johna Wesleyeho, když definoval slovo posvěcení: „Posvěcení znamená mít Ježíšovou mysl a mít veškerou Ježíšovou mysl.“ Nejvyšší úplné posvěcení zahrnuje veškerou Ježíšovou mysl. Křesťané jsou obvykle velmi slabí v této oblasti své přirozenosti. Křesťané vynaložili snad nejméně úsilí na to, aby rozvíjeli svoji mysl v Bohu než v čemkoliv jiném. Bereme obzvlášť na zřetel pouze jednu věc – ducha – a nechápeme tu skutečnost, že Božím záměrem je to, aby věci, které do nás přináší Boží duch, byly použity praktickým způsobem k potřebám do našeho života v přítomnosti.

Jednoho dne jsem byl naprosto udiven nad veškerou moji pochybnost tím, co můj duch přijal. Jedna milá dáma, která nejenom vyznávala, že žije svatým životem, ale která byla také pokřtěna Duchem svatým a která o této věci často mluvila, se provinila tím, že vyřkla jednu z nejohavnějších věcí, kterou jsem kdy slyšel, pokud jde o člověka. V mé duši jsem si řekl: „Tady ta osoba ani neumí rozpoznat vnější náznaky toho, co znamená být posvěcen Božím duchem.“ Nevěřím tomu, že by v jejím životě o tom existoval jakýkoliv důkaz. Jistě, mysl, která může opakovat takovou věc, podává důkaz o tom, že její poznání Boha je velmi povrchní.
Tato věc nám ukazuje na to, že lidé spoléhají na tu skutečnost, že ve svém duchu znají Boha, že byli zachráněni z hříchu a půjdou do nebe až zemřou; přesto ale žijí stále jako ďábel a mluví jako on v přítomném životě. Je to ohavnost. Ukazuje to na ohromný stupeň nevědomosti. Ukazuje to na to,
že daný jedinec nechápe základní principy toho, co obsahuje spasení, o čemž mluvil Ježíš k celému světu – o svaté mysli a o posvěceném duchu.


Avšak je zde naděje, je zde síla – v moci evangelia Ježíše Krista – té moci Boha ke spasení, která působí na lidskou mysl, posvěcuje lidskou duši a činí z lidské mysli mysl Ježíše. Kdo by si mohl představit, že by Ježíšovy rty vyslovily nečistou domněnku, která by nepříjemně působila na ducha někoho jiného? Jeho mysl by nemohla vymyslet takovou věc.

POSVĚCENÍ MYSLI

Jednou v neděli odpoledne jsem kázal v novém divadle a doposud jsem nikdy ve svém životě nekázal za takových okolností. Panovala tam atmosféra, o které by se dalo říct, že byla poznamenána vlivem intelektuálních myslí, které to místo obývaly. Zdálo se jako by celé místo bylo prodchnuto tímto duchem a trvalo mi hodně dlouho, než to můj duch přemohl, tak abych mohl mluvit ve svobodě. V našich rodinách, v našich zaměstnáních, kdekoliv kde jsme, zanecháváme dojem našich myšlenek. Pokud naše myšlenky jsou čisté a svaté jako Ježíš, když lidé vejdou do tohoto ovzduší, okamžitě to zjistí. Před nějakou dobou do našich Uzdravovacích domů přišel jeden bratr, který mi potom řekl: „Když jsem prošel venkovními dveřmi, ucítil jsem to.“ Znal Boha a rozpoznal Boží moc. Posvěcená mysl po sobě zanechává vůni svaté přítomnosti a svatého smýšlení, kamkoliv jde. Neposvěcená mysl po sobě zanechává zápach a skvrnu nečistoty.

Jestli je nějaká oblast, kde jsou křesťané zpravidla slabí, pak je to oblast posvěcení jejich myslí.
Křesťané mají dojem, jako by neprocvičovali vládu nad svojí myslí tak, že se zdá, že jejich mysl utíká nazdařbůh tak právě, jako mysl světa. Znakem skutečného křesťanství je čistota, svatost lidských myšlenek a pokud váš druh křesťanství ve vašich myslích nepřináší skutečnou svatost, skutečnou čistotu, skutečnou mírnost a skutečnou pravdu, potom je to ubohý druh křesťanství. Okamžitě ho vyměňte.

Pro neposvěcenou mysl existuje ulehčení. Poddejte vaši mysl Pánu Ježíši Kristu, aby byla znovu zformována pomocí Ducha svatého tak, aby se stala čistým „kanálem“ svaté přirozenosti. Jistě, že my všichni, kteří prohlašujeme, že známe živého Boha a vyznáváme, že jsme s Ním ve spojení, bychom měli tomuto světu prezentovat tento postoj a svatost mysli, která nepotřebuje žádné doporučení. Lidé to ví, cítí to. Ví, že je to mysl Ježíše.

VÝSLEDEK PŮSOBENÍ MYSLI V ČLOVĚKU

Víte, že hříchy, které souvisí s násilím v životech lidí mají původ v mysli? Lidský život bude mít
takový ráz jako jsou jeho myšlenky.
Pokud přemýšlí o zlém, bude zlý. Pokud přemýšlí o svatosti, bude
svatý. Jeho vnější život bude takový jako je jeho vnitřní impuls.Ježíš řekl: Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost.Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“ (Marek 7:21-23).

Židé měli problém, když viděli Ježíše a Jeho učedníky jak jí a pijí z talířů, které nebyli podle tradice očištěny. Ježíš jim pak udělil velikou lekci, která se týkala vnitřního života. Řekl: „Ze srdce vychází zlé věci.“ To, co vchází do člověka skrze ústa nemůže člověka poskvrnit. Naše mysli potřebují zůstávat v Ježíši, potřebují být chráněny prostřednictvím Boží moci a je nutné, aby byly naplněny Ježíšovým Duchem svatým, tak abychom mohly odrážet Jeho krásu a ukazovat Jeho lásku. Měli bychom projevovat Jeho mírnost a Jeho prokazatelnou moc. Není úžasné si uvědomit to, že lidé mohou do své přirozenosti přijmout moc Ducha živého Ježíše, ve které je očisťující moc, která dokáže vyhnat z lidské bytosti každou formu zla, každou smyslnou věc v mysli a v přirozenosti, aby se člověk stal tím, čím byl Ježíš? Přítok svatého života do našich těl musí vypůsobit svatost jak v těle, tak i v duši. Nemůžeme mít nádherné myšlenky, nemůžeme mít svaté myšlenky, aniž by nezanechali otisk v naší přirozenosti a na našem těle.

SVATÝ FRANTIŠEK Z ASSISI


Když měl Sv. František z Assisi krátce před smrtí, řekl svým přátelům: „Až budu mrtvý, otevřete mé tělo a všimnete si otisknutého kříže Ježíše v mase na mém srdci.“ Po celý jeho dlouhý život svatého Božího muže, rozjímal o Ježíšovém kříži tak, až nabyl pevné jistoty, že v jeho těle na srdci byl otisknutý kříž. Poté, co zemřel, otevřeli jeho tělo a zjistili, že jim řekl pravdu. Tuto skutečnost potvrdili největší duchovní autority tehdejší doby.  Tato stejná nebeská moc, která je v nás, rozpouští nemoc a obnovuje postižené tkáně. Naše těla jsou očišťována duchovní mocí, která přechází z naše ducha prostřednictvím duše do našeho těla.
Když začneme uvažovat o Pánu Ježíši na Hoře proměnění a začneme přemýšlet o vyzařující slávě, která procházela skrze Jeho tělo, nejen prostřednictvím osvícení Jeho Ducha, ale skrze svatou slávu, která prostoupila Jeho tělo tak, až zbělal a třpytil se, až Jeho tvář zářila jako světlo, pak teprve porozumíme proměňující nebeské moci.

Tato oslňující Boží čistota je to, co moje duše žádá. Tato oslňující moc, která je zřejmá v čistotě
mého ducha, moji mysli a mého těla je to, po čem skutečně toužím.

NEČISTÁ NEMOC

Když něco nečistého ve formě nemoci se objeví na vašem či mém těle, vnímáme to, jako by nás
zašpinilo něco nečistého, co se nás dotklo a v Ježíšově jménu se do popředí dostává náš duch a
vyhání tento ďábelský stav.
Prostřednictvím Ducha Boha živého stojíme proti té nemoci; věříme, že Duch svatý Boží bude proudit skrze ducha, duši a tělo a vyléčí a uzdraví určitou věc. 

Jednou mě přišel navštívit jakýsi starý baptistický bratr se svoji ženou. Když jsme tak seděli a rozmlouvali, řekl jsem: „Bratře, hřích a nemoc, obojí jsou nečisté. Jedno z toho je důkazem nečisté mysli, to druhé svědčí o nečistotě těla. A spása, kterou měl Ježíš na mysli, znamená učinit člověka čistého v jeho duchu, duši a na jeho těle. Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní. (1.Tes. 5:23-24).

Existuje proud života, kterému Bůh dává svolení, aby proudil z vaši a moji přirozenosti ke všem lidem kolem vás. Tento požehnaný proud bude, ať už sladký a čistý jako ten, který vytéká od Božího trůnu nebo bude zašpiněný a páchnoucí podle stavu vaší přirozenosti. A cena drahé krve Ježíš Krista pro vás a pro mne je ta, že prostřednictvím tohoto proudu života, který z nás vytéká, jsme učiněni svatými; tímto stejným svatým proudem života, který je zdrojem květů stromu života. Jeden z nejkrásnějších obrazů, které Boží slovo obsahuje, je popsán ve Zjevení 22:1. „A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova..“

Pokud se svým životem nejste uspokojeni, pokud jste doposud nepoznali svatou povahu, kterou
Ježíš očekává od skutečného křesťana, potom toto volání Ducha přijde do vaši duše.
Duch a
nevěsta říká přijď. Přijďte ke skutečnému životu, který je skryt s Ježíšem v Bohu. „…Já…budu v něm pramenem vody tryskající k věčnému životu“ (Jan 4:14).