Proč všechno to utrpení?

R I C H A R D  W U R M B R A N D  N A P S A L
Proč všechno to utrpení?
„..abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé“.(Římanům 12,2)

Drazí bratři a sestry,
Ve vězení na samotce jsem mohl číst Bibli jen tak, že jsem se usilovně snažil vybavit si její slova ze své paměti. Při tomto přemítání jsem si uvědomil, kolik v Písmu nacházíme výpovědí o lidském utrpení. Začíná to katastrofou, které pro lidstvo znamenalo vyhnání z ráje, a končí to,
když většina lidstva vstupuje do pekla.

Proč ale musejí trpět i svatí? Proč utrpení existuje i mezi zvířaty? Proč se již dítě rodí s utrpením? Je utrpení jedinou Boží výchovnou metodou? Proč existuje zlo? Proč křesťané již celá desetiletí trpí v komunistickýchvězeních?

Jistý pastor, který zasvětil čtyřicet let svého života misii mezi australskými domorodci, znenadání vážně onemocněl. Jeho rodina se ho snažila dopravit po prašných cestách do města. Pastor při tomto transportu trpěl silnými bolestmi a sotva popadal dech. Požádal tedy svoji rodinu, aby mu zpívali a četli Bibli. Nakonec ale prohlásil: „Přestaňte s tím. Sloužil jsem Bohu celý život, ale on se o mě vůbec nestará.“ Pak vzal manželce Bibli z rukou a hodil ji do buše. Nedokázal na problém utrpení najít odpověď.

Domnívám se, že jedinou odpovědí, kterou lze dát, je to, že na tuto otázku nemáme žádat odpověď. Ježíš, když visel na kříži, ptal se Boha, proč ho opustil, když je jeho jednorozeným Synem. Jeho otázka je ale následována pouze znaménkem otazníku. Je nám tím naznačeno, že tato otázka skutečně existuje a že my s ní můžeme žít.

Jistý člověk procházející utrpením přišel za farářem a položil mu řadu otázek. Farář mu odpověděl: „Poklekni zde v kostele a zeptej se Ježíše na vysvětlení toho, co tě trápí.“ Muž namítl: „A ty opravdu věříš, že uslyším hlas z nebe?“ „Ne“, řekl farář, „ale když se na několik hodin ztišíš k modlitbě,
pochopíš, že můžeš jít životem dál, aniž bys dostal odpovědi na všechny svoje otázky. Taková zpravidla bývá Ježíšova odpověď a ta tě i naplní pokojem.“ Nepotřebujete nic víc než jeho pokoj, který převyšuje každé porozumění. Nepotřebujete současně pokoj i porozumění, protože porozumění předpokládá jistou kvalifi kaci, kterou většina z nás ovšem nedisponuje.

2 Talmud uvádí, že byli čtyři muži, kteří vystoupili do nejvyššího nebe. Ben Azai, Ben Zoma, Elisha ben Abuya a rabín Akiba. Ben Azai uviděl slávu Boží a zemřel. Ben Zoma ji uviděl a přišel o rozum.
Elisha ben Abuya se stal nábožensky lhostejným. Jediný rabín Akiba se vrátil bez újmy. Pavel píše o člověku, který byl vytržen do ráje, ale nedokáže o tom, co viděl, podat zprávu, protože tam slyšel nevypravitelná slova (2. Korintským 12,2–4).

Legenda říká, že Mojžíš jednou rozjímal poblíž nějaké studny. Stalo se, že pocestnému, který se přišel ze studny napít, se z opasku odvázal měšec s penězi a upadl do písku. Aniž to muž zpozoroval, šel dál svoji cestou. Krátce na to šel kolem studny jiný muž, všiml si ležícího měšce, sebral ho. Později se u studně zastavil ještě třetí muž, a když uhasil žízeň, lehl si do stínu a usnul. Mezitím první muž zjistil, že ztratil měšec a došel k přesvědčení, že musí být někde u studně. Vrátil se tedy ke studni, kde nalezl onoho spícího muže, který pochopitelně nic o měšci nevěděl. Ale muž, který postrádal měšec, spáče probudil a neléhal na něho, aby mu peníze vrátil. Došlo k ostré potyčce, která vyústila v to, že první muž zabil muže třetího. Po tom všem řekl Mojžíš Bohu: „Vidíš, a právě z tohoto důvodu v tebe lidé nevěří. Na světě je příliš mnoho zla a nespravedlnosti. Proč musel první muž ztratit svůj měšec a stát se vrahem? Jak je možné, že druhý muž přišel bez práce k hromadě peněz? A proč třetí muž, úplně nevinný, byl zabit?“ Bůh Mojžíšovi odpověděl: „Pro tentokrát a pouze pro tentokrát ti odpovím, pokaždé to dělat ale nemohu. Ten první muž byl synem jistého zloděje.Peníze, které byly v měšci, ukradl jeho otec otci druhého muže. Ten, když nalezl měšec, poznal, že jde o peníze, které byly ukradeny jeho otci. Třetí muž byl vrah, jehož zločin však nikdy nevyšel najevo, a tak dostal jen po zásluze, co mu patřilo. A proto do budoucna již věř, že ve všem, co se děje, existuje smysl a spravedlnost, a to i tehdy, když tomu vůbec nerozumíš.“

Víra v Boha je sama odpovědí na mystérium zla. Nemůžeme Boha žádat, aby během našeho pozemského života prokazoval jen průhledně a očividně milosrdenství. On tak činí podle svého uvážení. Naší nejvyšší odezvou na otázku „proč všechno to utrpení“, je vzdát se našeho práva na odpověď. Pro křesťana je Boží milosrdenství nevyhnutelné. Je nám milosrdně darováno vejít do věčné slávy, kterou jsme si nikterak nezasloužili.
V Kristu Ježíši váš

Richard Wurmbrand
[Richard Wurmbrand (1909–2001) – rumunský luterský farář, který byl pro svou víru vězněn čtrnáct
let v komunistickém žaláři. Po odchodu na Západ založil se svou manželkou Sabinou v roce
1967 mezinárodní misijní organizaci, jejímž cílem je pomáhat pronásledovaným křesťanům. Tento
článek pochází z amerického zpravodaje z října 1999.]http://www.hlas-mucedniku.cz/pdf/hm_2013_1.pdf