OČISTEC - lež nebo pravda? Je toto Boží plán s člověkem?

Byla Ježíšova smrt na kříži dostačující? Umí nás Jeho krev plně očistit od hříchů? Nebo musíme za své vyznané hříchy ještě trpět "mezi nebem a peklem v očistci"? Je Bůh skutečně tak krutý?

Židům 8,12

"Slituji se nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy už nevzpomenu.‘"

Židům 10,17-18
"na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘ Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti."


Izajáš  43,25-26
"Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu.  Připomeň mi to , můžem se spolu soudit,"

Boží Slovo říká, že Ježíšova oběť je dokonalá, On očistí náš hřích, pokud činíme pokání upřimně a ze srdce, odpustí a už nikdy nám ho nepřipomene, proto není možné za ně dále trpět v nějakém očistci.

Pokud by to tak bylo, tak Ježíšova krev nemá moc nás od těchto hříchů dokonale očistit.
Ale my víme

Židům 10,18

"Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti."

Co vlastně je očistec? 

Wikipedie říká: "Očistec (latinsky purgatorium, z purgo - čistit, očistit) je stavem, během něhož se podle učení některých křesťanských církví očišťují duše zemřelých od méně závažnýh hříchů a nedokonalostí před svým vstupem do nebeského stavu. Ačkoliv takové duše v očistci prožívají jistá utrpení, přesto je naplňuje jistota, že po tomto očistném procesu vstoupí do nebeské blaženosti před Boží tvář. Víru v očistec sdílí katolická církev a ve všeobecnosti i anglikánská církev, podobný koncept je i v pravoslavné církvi, mormonismu i judaismu. Protestantské církve naopak pojem očistce většinou odmítají, protože v protokanonických textech Bible není očistec výslovně zmíněn. 

Teologie

Katolická církev věří, že duším v očistci je možné prospět přímluvnou modlitbou. Tato víra vychází z víry v nesmrtelnost duše a z biblického příkazu ke vzájemné modlitbě. Křesťané, kteří ještě nezemřeli se tedy mají modlit i za ty, kteří už skončili svou pozemskou pouť, a u nichž je důvod se domnívat, že jejich duše jsou v očistci ("církev trpící nebo doufající, ecclesia penitens nebo ecclesia expectans"), a tak jim vyprošovat Boží požehnání (dobro) a útěchu, a tím se snažit uspíšit jejich přechod v "církev vítěznou (ecclesia triuphans)", tedy mezi ty, kteří jsou v nebi. Pro duše v očistci je možno získat jistými náboženskými úkony odpustky.. Starší učení, podle něhož se rozlišovaly odpustky podle množství dnů, o které bude utrpení v očistci duším zkráceno, bylo opuštěno. Někteří je považovali za nesmyslné vzhledem k tomu, že u Boha neexistuje čas."


Katechismus Paragraf 1030:

Ti, kdo umírají v Boží milosti a přátelství, ale nejsou dokonale očištěni, i když jsou si jisti svou věčnou spásou, jsou po smrti podrobeni očišťování, aby dosáhli svatosti nutné ke vstupu do nebeské radosti. 

Písmo o hříchu říká následující a nerozděluje ho na těžký a lehký, každý hřích je odloučení od Boha:
"Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu" Římanům 6,23

Ti, kdo nepřijali život věčný, stojí tváří v tvář rozsudku a peklu. Není žádný biblický termín "mezistav", který platí pro duši
"A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud" (Židům 9:27)

Římanům 6,6-11
"Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši"


Židům 1,3 
" Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech"
 

Některá učení se opírá ohledně očistce k následujícím veršům:

"Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať dává pozor, jak na něm staví. Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy – dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?"
 (1 Kor 3,10-16).

Jak to však můžeme chápat?
Pokud tedy musíme dále trpět za své vyznané hříchy, tak tím tvrdíme, že Boží milost a odpuštění je nedokonalé a co ve svém Slově Bůh tvrdí, není tak úplně pravda, protože my musíme Bohu pomoci odčiněním si svých hříchů k naší spáse, takto se může chápat slovo očistec (jsou po smrti podrobeni očišťování, aby dosáhli svatosti nutné ke vstupu do nebeské radosti.)

Židům 10,17-18
"na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘ Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti."



Pavel zde píše o tom jak budeme v Kristu žít a i když některé naše skutky se budou zdát "dostatečně zbožné" tak před Bohem se mohou zhroutit jako domeček z karet, Bůh vidí do našeho srdce a zná naše úmysly i postoje.

Ježíš ochotně zemřel za hříchy kteří v Něho věří. Umřel namísto nás, aby zaplatil dluh, který bychom sami nemohli nikdy zaplatit. 

"On ‚na svém těle vzal naše hříchy‘ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. - "‚Jeho rány vás uzdravily.‘"(1.Petrův 2:24-25) 

Jak zničující je, když někteří věří v místo, které není nikde v Písmech zmíněno, a které nazývají Očistec. Jsou vyučováni, aby věřili, že nějakým způsobem mohou být očištěni skrze utrpení, aby dosáhli  potřebný stupeň svatosti k vstupu do nebe.

Pro věřící patřící Ježíši je oběť Ježíše Krista na Golgotě plně dostačující k tomu, aby mohla zaplatit všechny hříchy.  "On se však zjevil jen jednou na konci věků, aby svou obětí sňal hřích.". (Židům 9:26) "Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. (Římanům 3:25)

1.Janova 1,7

"Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu." 

1.Janova 4,10

" V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy."

1. Janova 2,1-2

"Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa." 

Katechismus Paragraf 1498:

"Prostřednictvím odpustků mohou věřící získávat pro sebe, ale i pro duše v očistci prominutí časných trestů, následků hříchů".

Skutky 8,20

"Petr mu odpověděl: „Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslil sis, že se Boží dar dá získat za peníze" 

"Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu" Římanům 6,23

Jak hrozný je to klam, který je uvalen na věřící.

 Skutečným důvodem a účelem proč Ježíš Kristus se stal člověkem a trpěl bolestivou smrtí bylo, aby odčinil hřích jednou provždy svou vlastní dokonalou obětí.  

Jak může jakákoliv církev, která prohlašuje, že následuje Ježíše Krista, odepřít tuto pravdu  svému lidu!? 

Nejen, odmítání znalosti Kristovy dokončené práce na kříži, šla ještě více do extrému vytvořením neexistujícího místa, zvaného očistec, který podle svého učení ruší Spasitelovu dokončenou práci. 

"Potom však řekne: ‚Zde jsem, abych konal tvou vůli.‘ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé. Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo.(Židům 10:9-10)  

Radujme se jásejme v našem Bohu Otci, že v Jeho Synu Ježíši máme věčný život a dokonalé odpuštění!!!!!

Jan 3,16-17"

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen."

SPÁSA JE BOŽÍ DAR!!!!!!

Efezským 2,8-9

 "Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit."

Židům 10,17-18

"na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘ Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.""