Dostatečnost Bible pro život křesťana

Před námi je otázka: Proč potřebujeme používat Bibli?

Existují církve, které učí, že Bible sama o sobě nestačí k vyučování křesťanských hodnot, Boží vůle apod...tyto církve přidávají k Biblickému učení další učení (různých zjevení, nebo církevní tradice a lidské nauky). Podívejme se spolu na to, jaké jsou tři zásadní úlohy Božího slova v církvi.

A. Dostatečnost Božího slova

Jsme obklopeni nevěřícími, ale i věřícími, kteří podceňují a napadají dostatečnost Božího slova. Je to jasné, že se nekřesťané vzpírají autoritě Bible, ale co křesťané? Jak útočí křesťané proti dostatečnosti Božího slova?

1. Zpochybnění biblických textů

Před několika lety jsem slyšel, jak mladý kazatel vedl biblické studium Matoušova evangelia. Řekl něco v tomto smyslu: „Nejsem si jistý, jestli tento text patří do Bible.“ Byl jsem úplně v šoku. Bylo to impuls k tomu, abych uvažoval o založení nového sboru.

Had řekl Evě:

• Opravdu vám Bůh řekl, že nesmíte jíst ze všech stromů v zahradě? (Gn 3,1)
  

Tím zpochybňoval Boží slovo. Ale na dostatečnost Bible útočíme i jinak:

2. Míchání lidské moudrosti, psychologie, církevních tradic i osobních předsudků s Božím slovem

Skoro každou chvíli se objevují nové takzvané křesťanské kursy a strategie. A experti nám slibují, že když je budeme používat – buď doma při výchově dětí nebo ve sboru, když sloužíme lidem – tak budeme efektivnější. Marketingové a manažerské principy jsou moderní modly sborů, před kterými se křesťané, ano i kazatelé, klaní.

3. Nedostatečná oddanost studiu a učení se Božího slova

Můžeme tvrdit cokoliv o inspiraci a dostatečnosti Bible. Ale když naše životy a služba nejsou poznamenané rostoucí touhou po Božím slově, je to prázdné vyznání. Boží vůle pro každého z nás je, abychom ve svých životech aktivněji prožívali dostatečnost Božího slova.

Máte-li krizi v manželství, ke komu se obrátíte? Ke kazateli, kamarádovi, půjdete za poradcem nebo psychologem? Křesťané, máme se ihned obrátit k Božímu slovu! Ano, můžeme své srdce vylít Bohu v modlitbě. Ale Jeho řešení poznáme, když se cele ponoříme do Jeho slova.

Ze stejného důvodu, bratři, není vhodné při přípravě biblického studia nebo kázání začínat četbou komentářů nebo poslechem kázání z internetu. Bůh jasně mluví ve svém slově a chce k nám skrze ně osobně promluvit.

Chci, abyste viděli, proč byli křesťané v tesalonickém sboru tak úžasným příkladem pro věřící z celé provincie Makedonie.

• A vy jste následovali náš i Pánův příklad; přes mnohá soužení jste přijali slovo s radostí Ducha svatého, takže jste se stali vzorem pro všechny věřící v Makedonii a Řecku. (1 Te 1,6)
  

Jaký byl důsledek přijetí slova Božího?

• Nejenže se od vás Pánovo slovo rozeznělo po celé Makedonii a Řecku, ale všude se roznesla také vaše víra v Boha, takže nemusíme nikomu nic říkat. (1 Te 1,8)
  

Podívejte se, jak je apoštol Pavel znovu chválí za jejich postoj k Božímu slovu.

• Neustále děkujeme Bohu také proto, že jste přijali Boží slovo, které jste od nás slyšeli. Přijali jste je ne jako lidské slovo, ale jako to, čím skutečně je, totiž slovo Boží, které koná své dílo ve vás věřících. (1 Te 2,13)
  

Zde vidíme, co přesně určuje, jestli člověk nebo sbor prožije Boží mocné působení a proměnu – tedy to, zda se podřizuje zjevení v Bibli jako Božímu slovu.

Co dělá člověk, když přijímá nějaké poselství jako lidské slovo? Může si říci, co chce poslouchat a co ne. Člověk sám zůstane autoritou svého života. A má poslední slovo. Ale přijmout zjevení Bible jako Boží slovo znamená něco jiného. Tím uznáváme, že Bůh sám je naše autorita, nám nadřazená. A má právo vést každý krok našeho života prostřednictvím svého slova.

Proto Pavel píše, že je to „slovo Boží, které koná své dílo ve vás věřících”. Slovo „koná” je v originálu „energeo“. Co si představíte, když slyšíte slovo energie? „Energeo“ není podstatné jméno, nýbrž aktivní sloveso. Popisuje něco energetického, co mocně působí a vykonává činy. Je jako generátor, který dodává energii pro celé auto. Tím, že Boží slovo patří Bohu, má moc uskutečnit všechno, co Bůh sám může uskutečnit. Proto je Boží slovo dostatečné v každé oblasti života. Pro nás samotné, pro naše rodiny i sbory. Z toho vyplývá:

B. Nutnost kázání Božího slova

Prorok Ámos přesně popisuje tehdejší i současnou situaci, když píše:

• Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových. (Am 8,11)
  

Mít hlad nebo touhu po Božím slově je velké požehnání. Ale Ámos mluví o něčem jiném. Mluví o prokletí, kdy lidé zažívají duchovní hladomor, protože není slyšet Boží slovo. Možná, že je to nejvíce vidět v oblasti kázání Božího slova.

Kazatel Dennis Mock o tom píše:

Skutečný problém spočívá v tom, že ačkoli je dnes pronášeno množství různých kázání, většina z nich obsahuje více slov lidských než slova Božího. Bůh však slíbil, že požehná svému slovu, ne našim slovům.

Jak píše prorok Izajáš:

• Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše. Spustí-li se lijavec nebo padá-li sníh z nebe, nevrací se zpátky, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou, takže vydává símě tomu, kdo rozsívá, a chléb tomu, kdo jí. Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal. (Iz 55,9–11)
  

Je to Boží zaslíbení o Božím slově. Nemůžeme ale vidět naplnění tohoto zaslíbení, když nejsme věrní Božímu slovu. Jak však můžeme poznat, jestli efektivně učíme anebo kážeme Boží slovo?

1. Když na sobě cítíme Boží přízeň a úsměv?

2. Když lidé pozorně poslouchali kázání a nespali?

3. Když slovo mělo praktický dopad a lidé reagují pozitivně (třeba nám poděkují)?

4. Když posluchači slyšeli přesně to, co jim Bůh v daném textu chce říci!

Jenom poslední odpověď je správná. Musíme si zapamatovat, že není na nás, co a jak ve sboru kážeme.

Poslouchejte, jak Pavel naléhavě nabádá mladšího kazatele Timotea:

• Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám pro jeho příchod a jeho království: Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování. Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním. Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím. (2 Tm 4,1–4)
  

Všimli jste si, jakou motivaci dává Pavel Timoteovi k tomu, aby kázal Boží slovo?

• Ježíš bude soudit každého
  
• Ježíš se vrátí
  

A všimli jste si, jak lidé často reagují na zdravé učení Božího slova? Nestrpí to, ale budou se obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch. Ale rozkaz od nejvyššího velitele je, „Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod...“

Měli jsme v našem sboru výsadu v posledních dvou letech postupně procházet prvním listem Korintským. V tom listu nám apoštol Pavel nejvíce připomíná několik důležitých pravd o našem kázání:

1. Nekažte slovy lidské moudrosti

• Kristus mě totiž neposlal křtít, ale kázat evangelium, a to bez moudrých řečí, aby snad nebyl zmařen Kristův kříž. Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc. (1 K 1,17–18)
  

2. Nespoléhejte na důmyslná a vemlouvavá slova

• Ani já jsem vám, bratři, po svém příchodu nezvěstoval Boží svědectví nějak zvlášť vznešenými nebo moudrými řečmi. Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. (1 K 2,1–2)
  

3. Dovolte Duchu svatému předvést svou moc skrze kázání

• Mé poselství a kázání nespočívalo v přesvědčivých argumentech lidské moudrosti, ale v prokázání Ducha a jeho moci, neboť jsem nechtěl, aby se vaše víra zakládala na lidské moudrosti, ale na Boží moci. (1 K 2,4–5)
  

Jak to nejlépe udělat, aby Duch svatý mocně promlouval v kázání? Používat zajímavé příběhy, dobré vtipy, používat bezvadnou logiku? Ne, nic nemusíme přidávat k Božímu slovu, aby bylo mocnější.

Úkolem těch, kdo učí a kážou ve sboru, je dávat lidem to, co jim Bůh už připravil ve svém slově. Je to podobné jako úkol číšníka. Nemusí umět nějak upravovat jídlo. Nemá se snažit zlepšit chuť. Má jen bezpečně přinést jídlo od kuchaře k lidem tak, jak je připravené! Nemá to zkazit. Kazatelé, starší a učitelé sborů, to je váš úkol, který vám Bůh svěřil. Otcové, to je vaše hlavní zodpovědnost v manželství a v rodině – vést Božím slovem. A vy ostatní, každý z nás bratři a sestry v Kristu, by se měl sám učit a také druhé učit Boží slovo. Nemusíte mít kazatelnu. Nepotřebujete zvláštní materiál, abyste učili další. Každý rozhovor je příležitost učit jeden druhého z Božího slova.

Podívejme se na několik principů z Bible, jak to můžeme správně dělat. Jak učit další lidi slovo Boží. Je to pro nejmladší ve víře i pro dlouholeté křesťany.

1. Dobře se připravte

Každodenní učení Božího slova, které po nás Bůh chce, od nás vyžaduje každodenní přípravu.

• Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy. (2 Tm 2,15)

Buďme jako Ezdráš, který takto jednal:

• Ezdráš zasvětil svůj život tomu, aby zkoumal a plnil Hospodinův Zákon a aby učil jeho ustanovení a řády v Izraeli. (Ezd 7,10)

Vidíte, čemu odevzdal Ezdráš svůj život?

1. Zkoumal (studoval) Boží zákon.

2. Plnil, tedy poslouchal Boží zákon.

3. Učil to další v Izraeli.

C. H. Spurgeon správně poznamenal:

Je požehnané ponořit se hluboko do Bible, abys začal mluvit jazykem Písma a tvůj duch byl ochucený slovem Páně, až tvoje krev bude tak biblická, že to, co bude vytékat z tvých žil, bude plné Bible.

2. Nerozřeďte Boží slovo

Když Bůh ve svém slovu jasně mluví o důsledku hříchu, o smilstvu, o soudu a o peklu, nezměkčujte to. Řekněte to v lásce, ale nekompromisně a na rovinu.

Poslouchejte, jak to praktikoval apoštol Pavel v 2 K 2:

• My nejsme jako mnozí, kteří kramaří s Božím slovem, nýbrž mluvíme upřímně, z Božího pověření a před tváří Boží v Kristu. (2 K 2,17)
  

V době apoštola Pavla někdy prodejce rozředil víno, aby jeho cena byla pro kupce přijatelnější. Ale nás nabádá, abychom nikdy neoslabovali Boží slovo. Bratři a sestry, pamatujte si, že mluvíme Boží slovo před tváří Boží v Kristu. Proto hleďme, abychom Ho nezklamali!

3. Mluvte s autoritou Božího slova

Vaše názory a prožitky mohou být zajímavé. Ale nemají moc usvědčit, spasit, a proměnit život druhého. Proto, mluv na základě Božího slova. Ve zvěstování a v učení ukažte lidem konkrétní slova textu. A řekněte jim, „To je Boží slovo.“ A kdyby posluchač řekl, „Nesouhlasím, mám jiný názor,“ znovu před něj postav Pravdu:

• Ať se ukáže, že Bůh je pravdivý, ale ‚každý člověk lhář‘, jak je psáno: ‚Aby ses ukázal spravedlivý ve svých slovech a zvítězil, přijdeš-li na soud.‘ (Ř 3,4)
  

Už jsme viděli dostatečnost Božího slova, i to, že jasným důsledkem této dostatečnosti je nutnost kázání toho slova. Nyní pojďme dál na:

4. Potřebu vykládat Písmo jako „celou radu Boží“

Všimněme si, jak to Ježíš a apoštolové naplňovali. Potom nám bude jasné, jak bychom měli vykládat Boží slovo my. Začneme s Ježíšovou službou. Když Ježíš mluvil s lidmi, odkud bral svou autoritu? Kázal jim Boží slovo!

• Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského. (Lk 5,1)

Kdykoliv Ježíš cituje starozákonní text, ukazuje na autoritu Písma.

A co misionář Filip? Jak zvěstoval dobrou zprávu tomu etiopskému dvořanovi?

• Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše. (Sk 8,35)

A co apoštol Pavel?

• Jejím jsem se stal služebníkem podle pověření, které mi Bůh udělil: abych vám plně vyjevil Boží slovo. (Ko 1,25)

Naplnil Pavel svoje povolání kázat slovo Boží? Pamatujete si nějaké texty o tom, jak Pavel věrně kázal Písmo? Poté, co strávil tři roky v Efezu, prohlásil:

• Neboť jsem nic nezamlčel, ale oznámil vám veškerou Boží vůli. (Sk 20,27)

Vyložil jim tedy Pavel každý verš Starého zákona? Ne. Ale učil je celý Boží plán a záměr – stvoření, vyvolení, vykoupení, ospravedlnění, posvěcení a oslavení.

Převzato z www.reformace.cz

Jak navázat ztracený vztah s Bohem?

 (přijmout spasení)

Je to výzva i pro Tebe, Bůh Tě miluje.

Tento článek nemá za cíl obhajovat víru jako takovou, nebo argumentovat ve prospěch křesťanství! K tomuto jsou určeny ostatní oblasti tohoto webu. Článek chápejte jako jakousi inspiraci pro uvědomění základních kroků k tomu, abyste mohli obnovit svůj vztah s Bohem. Není to žádný povinný návod, ale spíše pomůcka pro orientaci v tom, jaký je stav člověka a jaký plán Bůh připravil pro to, abychom s Ním mohli navázat znovu vztah. Toto znovuobnovení Tvého ztraceného vztahu s Bohem je úzce spojené se 4 duchovními zákony, které je nutné nejenom rozumově pochopit a přijmout, ale také přijmout vírou. Podívejme se na tyto zákony podrobněji:

1.zákon: Bůh tě MILUJE a nabízí ti dokonalý PLÁN pro tvůj život.

(Uvedené verše jsou vzaty přímo z Bible, je však vhodné si je přečíst v daném kontextu.)

Boží láska

„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16)

Boží plán

Ježíš řekl: „Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti“ (to znamená plný život, který má smysl). (Jan 10,10)

Proč je tedy tolik lidí, kteří tímto životem nežijí? Protože...

2. zákon: Člověk je HŘÍŠNÝ a ODDĚLENÝ od Boha. Proto nemůže poznat a prožívat Boží lásku plán pro svůj život.

Člověk je hříšný

„Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.“ (Římanům 3,23)

Člověk byl stvořen k tomu, aby žil ve společenství s Bohem. Rozhodl se však žít podle svých vlastních představ, nezávisle na Bohu. Tím bylo společenství s Bohem zničeno. Tento postoj se vyznačuje aktivním odporem nebo pasivní lhostejností k Bohu a je projevem toho, co Bible nazývá hřích.

Člověk je oddělený od Boha

„Mzdou hříchu je smrt...“ (tzn. duchovní smrt, věčné zavržení a oddělení od Boha). (Římanům 6,23)

Tento obrázek znázorňuje, že Bůh je svatý a člověk je hříšný. Hřích tvoří hlubokou propast, která je odděluje. Žebřík znázorňuje neustálé snahy člověka dosáhnout Boha a plného života vlastním úsilím, např. dobrým životem, filozofií nebo různými náboženstvími. Nic z toho však nedokáže vyřešit problém jeho hříchu.

Třetí zákon ukazuje jediný způsob, jak tuto propast překlenout...

3. zákon: Ježíš Kristus je JEDINÝM, Božím řešením problému lidského hříchu. V něm můžeš poznat a prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život. 

Ježíš za nás zemřel...

„Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Ježíš za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.“ (Římanům 5,8)

Vstal z mrtvých...

„Ježíš Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Potom se ukázal více než pěti stům bratří najednou.“ (1. Korintským 15,3-6)

...a je jedinou cestou k Bohu

Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14,6)  

Tento obrázek znázorňuje, jak Bůh překlenul propast, která nás od něj odděluje. Poslal svého Syna, Ježíše Krista, aby zemřel na kříži místo nás a zaplatil tak za naše hříchy.

Nestačí však tyto tři zákony jen znát...

4. zákon: Ježíše Krista musíme osobně PŘIJMOUT jako Spasitele a Pána.

Teprve potom můžeme poznat a prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život.

Ježíše Krista musíme přijmout

„Těm, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (Jan 1,12)

Ježíše přijímáme vírou

„Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“ (Efezským 2,8-9)

Ježíše přijímáme osobním pozváním

Ježíš řekl: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu.“ (Zjevení 3,20)

Přijmout Ježíše znamená přiznat, že jsem hříšný, obrátit se k Bohu (pokání) a důvěřovat Ježíši, že vstoupí do mého života, že mi odpustí hříchy a že mě učiní takovým, jakým mě chce Bůh mít. Nestačí jen rozumem přijmout, že Ježíš je Syn Boží a že zemřel za naše hříchy. Nestačí ani žádný citový zážitek. Ježíše přijímáme vírou, rozhodnutím své vůle.

Tyto kruhy znázorňují dva způsoby života: 

	ŽIVOT, KTERÝ SI ŘÍDÍ ČLOVĚK SÁM Já - „Já“ na trůnu života † - Ježíš mimo život l - oblasti života si řídí člověk sám a musí také sám nést trest za své hříchy, nejsou mu odpuštěny a jeho život není v souladu s dokonalým Božím plánem
	ŽIVOT, KTERÝ ŘÍDÍ JEŽÍŠ † - Ježíš na trůnu života Já - „Já" podřízeno Ježíši l - oblasti života řídí Ježíš, člověk má Spasitele, proto nemusí nést trest za své hříchy, jsou mu odpuštěny a Ježíš uvádí jeho život do souladu s Božím plánem

Který kruh představuje tvůj život? Který kruh by sis pro svůj život vybral?

Dále je vysvětleno, jak můžeš Ježíše Krista přijmout.

Ježíše můžeš přijmout vírou v modlitbě, třeba hned teď. (Modlitba je rozhovor s Bohem). Bůh tě zná. Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti. Zde je příklad, jak se můžeš modlit:

„Pane Ježíši, potřebuji tě. Děkuji ti za to, že jsi zemřel na kříži za mé hříchy. Odpusť mi prosím, že jsem Tě celý život ignoroval/a, a že jsem učinil/a mnoho špatných věcí. Nejsem dokonalý člověk a upřímně lituji svých vin. Otvírám ti proto dveře svého života a přijímám tě jako svého Spasitele a Pána. Já už nemůžu - ty však můžeš...Prosím pomoz mi a veď me na cestě životem - dej mi sílu jít naplno za Tebou. Děkuji ti, že mi odpouštíš všechny mé hříchy. Ujmi se vedení mého života a změň mě, abych byl takovým, jakým mě chceš mít.“

Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit a Ježíš, jak zaslíbil, vstoupí do tvého života.

Více zde: http://www.buh-krestanstvi.cz/news/jak-navazat-ztraceny-vztah-s-bohem-spasa-nebe-1/

Zjevení Panny Marie v La Salettě

”Jestliže můj lid neposlechne, budu nucena uvolnit paži svého Syna. Je tak silná a tak těžká, že ji nemohu udržet... Jak dlouho jsem trpěla za vás! Nemá-li vás můj syn opustit, musím ho neustále naléhavě prosit. Ale vy si toho nevšímáte. Nezáleží na tom, jak se budete modlit, nezáleží na tom, jak dobře jednáte. Nikdy nebudete schopni nahradit mi, co jsem pro vás vytrpěla. Dala jsem vám šest dnů na práci, sedmý den jsem si vymínila pro sebe, ale nikdo mi ho nechce dát. ”

http://www.verite.cz/cs/la-saletta

1)  Dala jsem vám šest dnů na práci, sedmý den jsem si vymínila pro sebe, ale nikdo mi ho nechce dát. 

 Zjevení se tu zde postavilo na úroveň Boha, vlastně řeklo nepřímo, jsem "bůh"

"A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;" 2.Korintským 11,14

Je psáno:  Exodus 20,1-3 a 8-11 

"Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne."

"Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý."

Není možné, aby matka našeho Pána Ježíše neznala Mojžíšův zákon, když ho dodržovala po celý svůj život, když žila. 

 2)Nikdy nebudete schopni nahradit mi, co jsem pro vás vytrpěla.
  

Jediný kdo trpěl kvůli nám,  byl jen Ježíš, to byla Jeho oběť lásky.

"Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží  hledí vstříc tomu, až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘. Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje." Židům 10,12-14

Toto Zjevení nebylo posláno od Boha.

Je dokonáno!

"Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal"  

Jan 19,30 

Na kříži visel náš Pán, umíral, byla to Jeho oběť lásky k nám lidem, abychom mohli být očištěni od svých hříchů a mohli se tak stát Božími dětmi, přijetím jeho jediné dokonalé oběti a vírou, že Ho Bůh Otec vzkřísil z mrtvých.

„Je dokonáno“tato slova stačí, aby bylo vrženo světlo na celé Boží tajemství. Co je dokonáno? Především Ježíšův pozemský život a hlavně dílo, které mu svěřil Otec ..
 „A přece miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim lásku až do konce“ Jan 13,1  

„Je dokonáno“ Co vše tato dvě slova říkají? Říkají nám, že již není potřeba ŽÁDNÉ DALŠÍ OBĚTI, jak krvavé, tak i nekrvavé. "Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží a hledí vstříc tomu, až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘. Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje. Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká: ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli; na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘ Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti" Židům 10,12-18

„Je dokonáno“ jasně nám tato slova říkají, že  "Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť" a touto jedinou obětí, která byla tak dokonale dokonaná, je,že Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje A KDE NENÍ  POTŘEBA PŘINÁŠET OBĚTI ZA HŘÍCHY? Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti"

Proto nelze souhlasit s tvrzením, že "Mše svatá není pouhou upomínkou na oběť kříže, nýbrž skutečnou obětí, ve které sám Ježíš Kristus se pod způsobami chleba a vína svému nebeskému Otci nekrvavě obětuje. Jelikož Pán Ježíš při mši svaté už neumírá, není tato oběť naprostou, jako byla oběť kříže, nýbrž vztažnou k oné oběti kříže, kterou představuje."*  Toto tvrzení je pravým protikladem Božího Slova, které říká, že Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti" "A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život." Římanům 5,18

Je možné, aby Ježíš,náš velký Vykupitel se stále a znova obětuje při každé mši? 
"Mezi obětí kříže a obětí mše svaté není však podstatného rozdílu, neboť v obojí je stejná obětina i stejný obětující kněz – Ježíš Kristus. Ve mši sv. se obětuje stejný Vykupitel, který zohaven a utýrán pněl na kříži, se stejným láskou k nám planoucím srdcem, se stejnou pokornou poslušností k svému nebeskému Otci."* Je psáno:  "Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží a hledí vstříc tomu, ‚až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘."  Tak je nám oznámeno, že Ježíš sedí po pravici Boží a čeká, až mu budou nepřátele dáni za podnož Jeho trůnu, pokud sedí na trůnu a čeká, pokud existuje, jak sám Ježíš říká, jen jeden Jeho další příchod, jak je možné se nechat obětovat při každé mši? Že by Ježíš sám porušoval Boží Slovo?
"Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu a řekli: „Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“Skutky 1,9-11 "Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka." Matouš 24,27

Kdy přijde Ježíš znovu na zem? "Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a ‚povýší se nade všecko, co má jméno Boží‘ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‚usedne v chrámu Božím‘ a bude se vydávat za Boha". 2 Tes 2,1-4 Proto je nemožné, aby Písmo lhalo o Jeho dalším příchodu, a ten,kdo nyní je s námi na zemi,je Duch svatý "Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám" Jan 16,7 , je-li Ježíš v nebi a čeká na svůj druhý příchod, "A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš ‚zabije dechem svých úst‘ a zničí svým slavným příchodem." 2. Tes 2,8 tak Ho nelze zároveň nekrvavě obětovat, to nebyl a není Boží záměr. "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." Jan 3,16

Má někdo právo nám brát naději, kterou nám Ježíš dal na kříži? "Na kříži nás jednou pro vždy vykoupil a učinil zadost za všecky hříchy celého světa; ve mši sv. nutí Otce, aby nám na kříži zasloužené odpuštění a milosti přivlastňoval.* On řekl, než umřel "Je Dokonáno"  "Proto je Kristus prostředníkem nové smlouvy, aby ti, kdo jsou od Boha povoláni, přijali věčné dědictví, které jim bylo zaslíbeno – neboť jeho smrt přinesla vykoupení z hříchů,". Židům 9,15 " 
Když přijmeme s láskou,  úctou a bázní věčné dědictví, které nám Bůh zaslíbil v Ježíši Kristu, a to vykoupení z hříchů, není potřeba Boha Otce nutit, aby skrze nekrvavou oběť Ježíše při mši svaté, nám toto odpuštění dal, když nám ho dal, jakmile jsme Ježíši odevzdali svůj život!
"tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají." Židům 9,28   Proč by měl nutit Ježíš Boha Otce k lásce k nám? Proč by bylo třeba další a další oběti, když bylo jednou Božími ústy řečeno  

"JE DOKONÁNO!"

 A třetího dne vstal z mrtvých!!!!!!

"Ježíšovo kněžství však nepřechází na jiného, neboť on zůstává navěky. Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně. To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa, který nemusí jako dřívější velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a pak teprve za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama. Zákon totiž ustanovuje za velekněze lidi, podléhající slabosti, ale slovo přísahy, dané až po zákonu, ustanovuje Syna navěky dokonalého" Židům 7,25-28 


"JE DOKONÁNO!"  těmito dvěma slovy nám Bůh zjevil svoji dokonalou lásku, zjevil své vítězství a otevřel jedinou cestu k Jeho trůnu a to skrze našeho Pána Ježíše. Protože ten, kdo Ježíše pozve do svého života za svého Pána a uvěří ve svém srdci, že Ho Bůh vzkřísil z mrtvých,bude spasen! Obdrží věčný život, znovuzrodí se a stane se Božím dítětem a dědicem Božího zaslíbení. "Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,"  Římanům 10,9-10 "Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha." Jan 1,12-13. "Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase" 1.Petrova 1,3-5

 "Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit."

 Efezským 2,8-9

„Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“  

Marek 1,15

Je dokonáno, Ježíš je vítěz, satan je poražen, Ježíš zlomil smrti moc.
Ježíš je Pán, ó Halelujah, Ježíš je Král, kraluje na věky Ježíš je Pán, Ježíš je Pán, Ježíš je Pán, Ježíš je Pán, Ježíš je Pán, Ježíš je Pán v tomhle národě: HALELUJAH

*Převzato z předmluvy k dílu: Římský misál

Ježíš je živý Bůh

   Ten, který zvítězil nad naším hříchem a naší smrtí je živý, mocný, věčný, laskavý, má pro nás porozumění – protože sám byl člověkem Ježíš Kristus … přimlouvá se za nás, miluje nás, nikdy nás neopustí a nikdy se nás nezřekne. 

(Pokud ho neopustíme my.)  

     (ČSP) Filipským 4:4
"Radujte se v Pánu vždycky, znovu řeknu: radujte se!"

•       Radujte se, protože už se ničeho nemusíš bát, tvůj život je zajištěn – a i kdyby někdo zabil tvé tělo, duši zabít nemůže. – Co se ti může stát?

·        (ČSP) 1 Tesalonickým 5:16–20
16Vždycky se radujte. 17 Neustále se modlete. 18 Ve všem vzdávejte díky, neboť toto je pro vás Boží vůle v Kristu Ježíši. 19 Ducha neuhašujte. 20 Proroctvími nepohrdejte.

•       „Vždycky se radujte se a neustále se modlete.“ → Tento verš je důkazem, že modlitba a radost patří k sobě. (Neustále se radovat a neustále se modlit → nezbývá čas pro smutek.)

•       Pokud se máš vždycky radovat a neustále se modlit – má to jediné řešení → musíš se modlit s radostí.

•       „Ale vždyť se tak často modlíme za tak tíživé věci“ …  „tak zápasíme“ … „modlitba je spíše trápení“ - myslím že ne.

Ano, modlitba je trápení, pokud nemáme naději – a pokud nemáme naději, nemáme víru – a pokud nemáme víru, zbytečně se namáháme.

Ale pokud se modlíme s vírou – pak modlitba už je součástí vítězství – modlitba víry je radostná, protože už sama tato modlitba je vítězstvím – je vstupem do bezpečí Boží přítomnosti a předání věcí Bohu – je radostná, protože je vyjádřením víry a naděje.

Ø     Radujme se, když se modlíme, protože naše modlitba dělá něco dobrého … zvětšuje hranice a vliv Božího království … uplatňuje Boží vůli … vytěsňuje satana … přináší život na pustá místa …

?      Je modlitba na straně trápení – nebo je součástí naší naděje?

Někteří vám řeknou: „Musíte plakat za město, pokud jste ještě neplakali, nevíte, co to je se opravdově modlit.“ My se ale nemodlíme kvůli lidem – jim na odiv, aby pak přiřkli úspěch našim slzám – my se radujeme z nesmírné Boží milosti ve kterou jsme uvěřili. Protože On již zvítězil.

A kdo se vytrvale a radostně modlí, věří, že všechno, co dostává, je dobré a má to od Boha.

•       Proto: „Ve všem (!) vzdávejte díky“ = „to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši“ 1.Tes 5,18

•       Jiný, též přesný doslovný překlad, zní: „Za všech okolností děkujte.“ (Ekum., B21)

Ø    Naše vděčnost Bohu nezáleží na pozemských okolnostech – nám stačí ta věčná nebeská okolnost, že vítěz je již na trůnu, že plujeme na bezpečné lodi, jejíž příď už je v přístavu, je zdroj nekončící radosti.

•       Záleží jen na tom, kde máme své srdce – jestli tady u Boha, nebo tam ve světě. (Mimochodem, pro tebe je u Boha tady nebo tam? :-)

Kolem Božího trůnu nikdy neutichá chvála:

·        (ČSP) Zjevení Janovo 4:4–11
4 Okolo toho trůnu čtyřiadvacet jiných trůnů a na těch trůnech sedělo čtyřiadvacet starších, oblečených do bílých šatů a na hlavách zlaté věnce. 5 Z trůnu vycházely blesky, hlasy a hromy. Před trůnem hořelo sedm ohnivých pochodní, to jest sedm duchů Božích. 6 A před trůnem bylo něco jako skelné moře, podobné křišťálu. Uprostřed trůnu a kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí zpředu i zezadu. 7 První bytost byla podobná lvu, druhá bytost byla podobná býku, třetí bytost měla tvář jako člověk a čtvrtá bytost byla podobná letícímu orlu. 8 Ty čtyři živé bytosti měly každá po šesti křídlech, dokola i uvnitř plno očí. A bez přestání dnem i nocí říkají: „Svatý, svatý, svatý Pán, Bůh Všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází.“9 A kdykoli ty živé bytosti vzdají slávu a čest a díky Sedícímu na trůnu, Žijícímu na věky věků, 10 padne těch čtyřiadvacet starších před Sedícím na trůnu a pokloní se Žijícímu na věky věků; pak hodí své věnce vítězů před trůn a říkají: 11 „Hoden jsi, Pane a Bože náš, [Svatý,] přijmout slávu a úctu i moc, neboť ty jsi stvořil všechny věci, z tvé vůle existovaly a byly stvořeny.“

•       Tady, v Božím království, zní chvála neustále!

Další souvislost:

•       „Za všech okolností děkujte … Ducha neuhašujte.“

·             (ČSP) Jan 15:26
26 „Až přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž vychází od Otce, ten o mně vydá svědectví.  

           (ČSP) Jan 16:14
14 → On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám.

Ø    Naše chvála a hořící plamen Ducha svatého jsou jedno.

•       Člověk plný Ducha svatého chválí Boha – jako první křesťané o letnicích, kdy se jim Duch svatý jako jazyky ohně usadil nad hlavou a jejich vlastní jazyky začaly plápolat chválou.

▪        Čteme: „Mluvili, jak jim Duch svatý dával promlouvat“ a „všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží.“ Skutky 2,4b a 11b

Ale souvislost mezi chválou a naplňováním Duchem svatým je i opačná.

•       Také ten, kdo otevře ústa, aby chválil Boha, bude plněn Duchem svatým. Vyznávání Ježíše Krista za svého Pána, jsme tímto vyznáním úst zahrnuti do Božího království.

·        (ČSP) Žalm 81:11
11 Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země. Otevři ústa a naplním je!

•       Když budeme se srdce chválit Boha, děkovat mu, zpívat mu srdcem, Duch Boží nás naplní – On sám chce naplnit naše ústa chválou Boha.

·        (ČSP) Efezským 5:18–20
18 A neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale naplňujte se Duchem, 19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, v oslavných zpěvech a v[duchovních] písních, svým srdcem zpívajíce Pánu a velebíce ho20 a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci.

Svět ví, jak se opít vínem.

My víme, jak se plnit Duchem svatým.

•       Jak to, že svět se nestydí za opíjení se. Ale křesťané se stydí vyznávat Krista a vyjadřovat chválu Bohu?

Vyjadřování chvály a vděčnosti je vyjadřováním Pravdy: On je hoden chvály, On je svatý, On je Bůh, On je dobrý, On je spravedlivý soudce, On je milosrdný a laskavý, On již dal svého Syna za nás …

My k tomu, abychom chválili Boha, nepotřebujeme pozemské věci.

Chválou Boha nehodnotíme, neoceňujeme z naší lidské pozice – to by bylo zvrácené:

„Bože, podívej se na to počasí! Co nám to děláš? – Tak za to tě tedy nechválím.“

Někteří lidé hledají ve svém pozemském životě důvod pro Boží chválu – i zde takové důvody jsou. Ale ty vyšší a věčné důvody k Jeho chvále jsou v nebi.

Proto:

·              (ČEP) Abakuk 3:17–18
17 I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, 18 já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása.

My svou chválou Bohu přiznáváme, to kým je, jaký je ve věčnosti, vyjadřujeme mu věčnou vděčnost a lásku. Uctíváme ho.

Ø    Ve vlastní soběstřednosti příliš mnoho spojujeme modlitbu s prosbou – a vděčnost s vyslyšením našich proseb – mnohem více bychom měli mít modlitbu spojenou s chválou Věčného Boha sedícího na trůnu celého stvoření a našeho Spasitele.

•       Věčně budeme vděční za jeho skutek lásky v Kristu a odstranění našich ohavných hříchů a dar věčného života.

ČSP - český studijní překlad 

Jiří Kostelník, AC Kopřivnice

Zkoumejte duchy, jsou-li z Boha

"Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li od Boha: neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků." 

1Jan 4,1 (KMS)

18. března 2012 - Zjevení Panny Marie pro vizionářku Mirjanu

 „Drahé děti! Přicházím mezi vás, protože chci být vaše matka, vaše přímluvkyně. Chci být spojka mezi vámi a nebeským Otcem, vaše prostřednice. Chci vás vzít za ruce a kráčet s vámi v boji proti nečistému duchu. Děti moje, zasvěťte se mi zcela. Já vezmu vaše životy do svých mateřských rukou a naučím je míru a lásce a pak odevzdám svému Synu. Od vás žádám, abyste se modlily a postily, protože jenom tak budete umět správným způsobem svědčit o mém Synovi skrze mé mateřské srdce. Modlete se za svoje pastýře, aby sjednoceni v mém Synu mohli stále radostně hlásat slovo Boží. Děkuji vám. “

http://www.medjugorje.ws/cs/#latest-message 

1) chci být vaše matka, vaše přímluvkyně

Je psáno:

" Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého." 1Jan 2,1  

"Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl." Jan 14,26 

"Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle." Římanům 8,26-27

 "Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás" Římanům 8,34

" Ježíšovo kněžství však nepřechází na jiného, neboť on zůstává navěky. Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně." Židům 7,24-25

2) Chci být spojka mezi vámi a nebeským Otcem, vaše prostřednice.

 Je psáno:

"Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, "  
1.Timoteova 2,5

3)Chci vás vzít za ruce a kráčet s vámi v boji proti nečistému duchu.

 Je psáno:

"A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblečte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát.Stůjte tedy‚ opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti,obuti k pohotové službě evangeliu pokoje‘a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého.Přijměte také ‚přilbu spasení‘ a ‚meč Ducha, jímž je slovo Boží‘" 

Efezským 6,10-17

 

4) Děti moje, zasvěťte se mi zcela.

 Je psáno:

"Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filozofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. V něm je přece vtělena všechna plnost božství; Koloským 2,6-9

 5) Já vezmu vaše životy do svých mateřských rukou a naučím je míru a lásce ......

 Je psáno:

 "Kdo však zachovává jeho slovo (Písmo), vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on (Ježíš).   
1 Janova 2,5-6

 "Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a také oni poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich.“ Jan 17,25-26 
"a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v láscemohli spolu se vše mi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží. Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit nade všechno víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit, jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků! Amen"  Efezským 3,17- 21
"Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce (Duch svatý) k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: Hřích v tom, že ve mne nevěří; spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. Jan 16,7-11


6) ....a pak odevzdám svému Synu
Je psáno:

"Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal." Jan 14,23-24
"Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte. Což nechápete, že Ježíš Kristus je mezi vámi? Ledaže jste před ním neobstáli!" 2.Korintským 13,⁵



7) Od vás žádám, abyste se modlily a postily, protože jenom tak budete umět správným způsobem svědčit o mém Synovi skrze mé mateřské srdce.
Je psáno:

"Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha. Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce. Komu však scházejí, je slepý, krátkozraký a zapomněl na to, že byl očištěn od svých starých hříchů. Proto se, bratří, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete. Tak se vám široce otevře přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Proto vám hodlám ty věci stále připomínat, ačkoliv o nich víte a jste utvrzeni v pravdě, kterou jste přijali. Ale považuji za správné probouzet vás napomínáním, pokud přebývám v tomto těle; vím totiž, že je budu muset brzo opustit, jak mi to dal poznat náš Pán Ježíš Kristus. Vynasnažím se, abyste si mohli tyto věci vždycky připomínat i po mém odchodu. Nedali jsme se vést vymyšlenými bájemi, ale zvěstovali jsme vám moc a slavný příchod našeho Pána Ježíše Krista jako očití svědkové jeho velebnosti. On přijal od Boha Otce čest i slávu, když k němu ze svrchované slávy zazněl hlas: Toto jest můj milovaný Syn, v něm jsem nalezl zalíbení. A tento hlas, který vyšel z nebe, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na svaté hoře. Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci. Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha." 1. Petrova 2,3-21


Verše jsou citovány z ekumenické Bible z roku 1985 pokud není uvedeno jinak (nakladatelství KMS - český studijní překlad z roku 2010)

  Všecko zkoumejte, dobrého se držte

 1. Tesalonickým  5,21