Nové já v Ježíši – Kdo jsem? Co o mne hovoří Bible?

Curry Blake - Nové já v Ježíši – Kdo jsem? Co o mne hovoří Bible?

Pokud máte Bible, najděte si 2 Kor. 3, začneme prvním veršem.

V 1 – „To zase začínáme sami sebe doporučovat? Či potřebujeme snad jako někdo doporučující listy k vám nebo od vás?“  

- Zde zjevně apoštol Pavel píše do Korintské církve, která byla v nepořádku, a toto byl již třetí dopis, který jim napsal. Původní „první“ Korintským se nám nedochoval, tzn náš "první" list Korintským by měl být "druhý" a druhý "třetí". Možná to zní divně, ale tak to je. Dnes budeme mluvit o našem "novém já", o Novém Stvoření.

V 2-3 - „Naším doporučujícím listem jste vy sami; je napsán na našem srdci, všichni jej znají a mohou číst. Je přece zjevné, že vy jste listem Kristovým, vzniklým z naší služby a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem Boha živého, ne na kamenných deskách, nýbrž na živých deskách lidských srdcí.“

- Všimněte si co říká - potřebujeme snad doporučující dopisy, které by říkali, kdo jsme? Potřebujeme snad dopisy od vás? Vy jste naše dopisy. To že jste znovuzrození a Duch Boží žije ve vás, jsou důkazem naší služby, důkaz toho co děláme. Říká „jste listy Kristovy napsané ne na kameni, ale na srdci, ne inkoustem, ale napsané Duchem v lidském srdci.“ To znamená, že se stane změna v lidském srdci. Není to o dodržování pravidel a nařízení, ale o změně, která se stane ve vašem srdci, kdy děláte správné věci a děláte je pro to, že Duch Boží přebývá ve vás. To je základ nového narození, ještě se k tomu později dostaneme.

V 4-5 – „Odvažujeme se to říci, protože důvěřujeme v Boha skrze Ježíše Krista. Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha,“

- zde se zastavte. Budeme se zastavovat často v různých verších, protože zde je hodně věcí. Uvědomte si, že říká - nejsme způsobilí sami o sobě, nemluvíme o tom, co jsme udělali, čeho jsme dosáhli naší vlastní silou. Říká "naše schopnost je z Boha" - jinými slovy vše, co jsme udělali, jsme udělali Duchem Božím.

Zde je poznámka, na kterou bychom se měli více podívat.

Když lidé chodí ve víře - když chodí ve shodě s Božím Slovem, když si začnou uvědomovat věci a probudí se ke spravedlnosti a k tomu, kdo jsou v Ježíši Kristu a začnou přikazovat nemocem a chorobám, aby opustili lidská těla namísto prosení (žadonění u) Boha, aby je odstranil, když začnou zaujímat své postavení v Ježíši Kristu a chodit jako Ježíš Kristus - když to udělají, tak lidé kolem nich, kteří to nedělají, si budou automaticky myslet, že jsou arogantní a pyšní.

Řeknu vám, že většina náboženských lidí ani netuší, co to je chodit/žít v plnosti Ducha Božího, netuší, co to znamená a jaký to je pocit prostě žít jako syn nebo dcera živého Boha. V tom je taková svoboda, takový pokoj, kdy se nenamáháte, nesnažíte se dosáhnout ... a ti lidé, kteří se snaží jít proti lidem, kteří chodí vírou a začnou věřit Božímu Slovu a začnou jednat, jakože to je pravda, tak náboženští lidé - kteří sedí a vidí to a sami to nedělají si automaticky myslí "ty mluvíš takto, to musí být pýcha… „

To nemusí být pýcha. Pýcha není sklonit se před Božím Duchem, sklonit se před Božím Slovem a říct "Možná se vždy tak necítím, jak o tom o mě říká toto Slovo, a když to (Slovo) tak říká, tak to tak je, a když se tak necítím, tak právě tomu potřebuji věřit o to více, když necítím, že jsem spravedlnost Boží, tehdy musím mluvit jako spravedlnost Boží, protože to je pravda ať to cítím nebo ne."

Řeknu vám, že toto náboženské lidi pěkně naštve a začnou o vás říkat "jsi arogantní, pyšný… „ Ne pýcha je si myslet, že se musíš postit a modlit a žít dokonale celý svůj život a dělat to po nějakou dobu, než Bůh bude moct začít odpovídat na tvoje prosebné modlitby.

Řeknete "Ale kdy tedy začne odpovídat na moje modlitby?" - Jakmile se přestanete modlit škemrající modlitby a začnete zaujímat své postavení v Ježíši Kristu a chodit jako Ježíš a začnete přikazovat nemocem a chorobám, aby se sklonili před jménem Ježíš, a začnete přikazovat počasí, aby se dělalo, co se má dělat – co požadujete – když je potřeba déšť, přikážete déšť a bude pršet a když by se měli přijít nějaké zlé věci, přikážete a přestane to. To je chodit jako Ježíš. Takhle nechodí pýcha nebo něco jiného. Všimněte si – když jdeme ven a řekneme nemoci: skloň se ve jménu Ježíš. - Tak nechodíme a neříkáme "ve jménu John G. Lake" a já bych nikdy neřekl ve jménu Curry Blake .. - To je pýcha, to je nesmysl. Proč? Protože Curry Blake neudělal nic, aby si zasloužil, aby se ta věc před ním sklonila.

Musíme si uvědomit, že Ježíš udělal všechno, co bylo potřeba, aby se nemoci a choroby museli sklonit před Jeho jménem. Takže když používáme Jeho jméno - JEŽÍŠ, tak nejednáme v pýše. Když používáme Jeho jméno (JEŽÍŠ), tak jednáme v pokoře a skláníme se před Ježíšem a Božím Slovem, poddáváme se pod mocnou ruku Boží, poddáváme se Mu a říkáme "To co říkáš je pravda.

Vždycky tak nevypadám, vždycky se tak neznectím, ale co Ty říkáš je pravda a je to pravda bez ohledu na to co cítím. Takže se rozhoduji poddat moje emoce a pocity Božímu Slovu". Říká zde "naše schopnost je z Boha".

Nevzpomínám si, že bych někdy potkal někoho, kdo by dělal něco pro Boží Království a měl výsledky, kdo by si myslel, že si zaslouží, aby se to dělo, nebo že by udělali něco… že by to jejich modlitby a půst způsobily. Nikdy jsem nikoho takového nepotkal. Nikdy jsem nepotkal někoho v pýše, kdo by uzdravoval nemocné. Většinou v pýše jsou ti, kteří sedí, nedělají to a jen o tom mluví.

V 6-7 „který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život. Jestliže smlouva literami vytesaná do kamene sloužila smrti, a přece byla nastolena s oslňující slávou, takže synové Izraele nemohli pohlédnout na tvář Mojžíšovu pro její pomíjivou zář“

- (učinil nás - min čas + udělal vás takto)… - Zde se dále dostane k vyučování o Zákonu a Staré smlouvě jako protikladu Nové smlouvy. Pokud služba Staré smlouvy byla slavná… - Říká "Poslouchejte- pod starou smlouvou se děti Izraele nemohli Mojžíšovi ani podívat do tváře kvůli slávě a to byla pomíjející."

Říká - pokud to, co mělo pominout bylo tak slavné, oč slavnější je sláva Nové smlouvy, která nepomíjí, je věčná. Pokud tam půjdete a přečtete si to, tak když se Mojžíš vrátil z hory, tak jeho tvář zářila a musel mít závoj, a čím déle byl od hory, tak se sláva ztrácela, až již závoj nepotřeboval.

V 8 –„oč slavnější bude služba Ducha!“…

- zde srovnává obě smlouvy. V této jedné kapitole je pěkně ukázaný rozdíl mezi slávou Staré a Nové smlouvy a mezi myšlením Staré a Nové smlouvy.

V 9-14 „Byla-li služba vedoucí k odsouzení slavná, oč ji převyšuje služba spravedlnosti! Ano, ona sláva vůbec nebyla slávou ve srovnání s touto slávou vše přesahující! Jestliže přišlo slavně to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává! Když tedy máme takovou naději, smíme vystupovat s plnou otevřeností a jistotou. Nepočínáme si jako Mojžíš, který zahaloval svou tvář závojem, aby synové Izraele nespatřili konec té pomíjející záře. Avšak jejich myšlení na tom ustrnulo. Až do dnešního dne zůstává onen závoj při čtení staré smlouvy a zůstává skryto, že je zrušen v Kristu." 

- jejich mysl byla zaslepena "Nepřijali evangelium protože bůh tohoto světa zaslepil jejich oči" - bůh tohoto světa pracuje skrze náboženství, aby oslepil lidem oči, aby neviděli slávu Nové smlouvy. Nad tím byste se měli zamyslet.

- Pokud byste četli Starý zákon každý den, četli byste přes závoj, Starý zákon nebyl realita, ale
předobraz a pokoušel se ukázat realitu, byl ale stín, který není ani zdaleka jako co je skutečné. Říká "závoj, který se odnímá v Ježíši". I dnes když lidé čtou Starý zákon, obzvláště lidé s židovskou vírou/náboženstvím, tak je tam stále závoj, stále jsou zaslepeni a nevidí Novou smlouvu, slávu Nové smlouvy, která je v Ježíši Kristu.

V 15 – „A tak až podnes, když se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj.“  - stále to nechápou

V 16 – „Avšak ‚když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn‘.“                 - závoj se odnímá v Ježíši  

V 17 – „Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.“          - tento verš je často vytrháván z kontextu a používán různými způsoby, které nejsou Biblické, ale stejně "ten Pán je Duch a kde je Pánův Duch, tam je svoboda." V kontextu - svoboda, o které zde mluví, je svoboda od litery zákona k Duchu života, který je v Kristu Ježíši.

V 18 – „Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně.“

- bez závoje, jasně vidoucí, nic skrytého… jako v zrcadle - obdobně v Jakubovi se mluví o zrcadle - Pokud slyšíte Slovo, ale nečiníte ho, jste jako muž, který se podívá do zrcadla a když odejde, tak zapomene jaký je - protože je jen posluchač a ne činitel Slova. (Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe! Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.“ Jakub 1,22-25 ) Zde se říká, že "My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu". 

Podívejme se na toto zrcadlo zde. Víme, že Ježíš byl Slovo Boží a byl Slovo učiněné tělem. On je manifestací tohoto Slova. Pokud se na Bibli podíváte určitým způsobem, můžete vidět, že Písmo je Ježíš, protože On je ztělesněním Slova. Takže všechno, co zde čtete, je částí jeho DNA a pokud byste to celé vzali a zformovali z toho osobu, byl by to Ježíš. Doufám, že to je jasné.

Takže když se díváte na Písmo, díváte se na Ježíše. Je to portrét Ježíše. Když se znovuzrodíte a Duch Boží je ve vás, tak teď se již nedíváte jen na portrét Ježíše, teď se díváte do zrcadla. Když se díváte na portrét, vidíte obraz někoho - vidíte tu osobu. Když se díváte do zrcadla, tak se nedíváte na obraz někoho, ale na sebe. Jestliže se díváme do tohoto zrcadla, tak vidíme Pánovu (Ježíšovu) slávu. Když se díváte do zrcadla, vidíte sami sebe, takže co jste? - Jste Pánova sláva. Jsme sláva Ježíše. Bible říká, že člověk je Boží slávou - najděte si to. [1 Kor 11,7 „Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží“ ]

    =

  

Vidíte? Všichni očekávají, že přijde oblak, že přijde něco jako "Shekhinah glory" (sláva která naplnila Stánek) a každý chce takový projev. Chcete projev Boží slávy? Buďte těmi, o kom toto Slovo mluví a budete manifestovat (projevovat) Boží slávu. Sledujte, to byla jen polovina verše, zbytek je ještě lepší. "jsme proměňováni" - jak? Díváním se do zrcadla  - do tohoto Slova - když se do něj díváte, jste proměněni do stejné podoby, od slávy ke slávě Pána Ježíše Duchem.

Takže jak se díváte do tohoto Slova? Jak víme z Jakuba - začnete toto Slovo činit, nebuďte pouze posluchači, ale činitelé!!!! A když činíte toto Slovo, tak se začnete měnit a ta změna se děje Duchem Božím. Když se znovu narodíte, tak vevnitř ve vašem duchu jste znovu stvořeni, abyste vypadali a byli jako Ježíš - On dá sám sebe do vás, protože Ef 4,13 říká, že dorosteme v Něj ve všech věcech a jak dorostete v Něj, tak budete vypadat, mluvit, jednat a vůbec všechno jako On (až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Ježíšovy plnosti.). Takže On dá sám sebe do vás a vy strávíte zbytek času zjišťováním, kdo jste, což proměňuje vaši mysl- což je způsob pokání - odvracíte se od jedné věci k jiné a proměňujete se do Něj "na venek/zvenku".

O tom mluví Římanům 12:1-3 „Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.“

"Nenechte se formovat tímto světem - raději se nechte proměňovat obnovou své mysli" - Jinými slovy buďte proměněni zevnitř ven obnovováním své mysli. To obnovování přichází skrze toto Slovo (Bibli=Ježíše) - vidíme v tomto Slovu kdo jsme, zjistíme "aha toto je do mě dáno/je ve mně" a když zjistíme, co je v nás, pak si obnovujeme mysl, aby to co je v nás začalo jít z nás a bylo to vidět na venek. A čím více je naše mysl obnovena, tím více začneme vypadat jako Ježíš. Vy již vypadáte jako On vevnitř, takže to co se mění je, jak vypadáte navenek a to je kvůli duši, protože duše je brána mezi duchem a přirozeným světem. Tak je to jednoduché stručně řečeno.

Všimněte si, zde je klíč. "jsme proměňováni" - je změna, která se stala a teď se děje proces, který je výsledkem té změny. Vevnitř jste již proměněni, ale teď jak si obnovujete mysl, tak ta změna se děje navenek, abyste byli celá/úplná bytost - duch, duše a tělo. V duchu jste život, zdraví, láska, pokoj, radost, veškeré ovoce Ducha, to všechno. Někdo řekne "Já nemám lásku k druhým lidem." - To není pravda, ne pokud jste znovuzrození. Možná se tak vždy nechováte, možná to vždy neukazujete, ale je to tam. A to je to pravé "ty/já". To "já" které je duše se to snaží zastavit, aby se to nedostalo ven - proto potřebujete obnovovat mysl. Vaše duše/mysl by měla být použita, aby vyjadřovala a směrovala Ducha Božího ve vašem duchu ven skrze vaši duši. Tak se to stane. Všimněte si - říká zde, že jsme proměňováni do stejné podoby od slávy ke slávě. Část toho od slávy ke slávě souvisí se slávou Staré/Nové smlouvy, protože o tom zde na začátku mluví, že Stará smlouva měla slávu a lidé se potřebovali vzbudit ke spravedlnosti a změnit se od zákonického náboženství litery ke svobodě v Duchu Božím a žitím v Duchu. Neříkám, že nebudete poslouchat co je ve Starém Zákoně napsáno. Tyto zákony jsou zapsány do vašich srdcí.

To je podstata Nové smlouvy – v které budete mít dva hlavní znaky

1) vaše svědomí bude očištěné od hříchu, takže nebudete neustále mluvit o hříchu, budete mluvit o spravedlnosti. Nebudete mluvit o tom, co jste byli/dělali. Řeknu vám - pokud se nedostanete ze své minulosti, tak nikdy nebudete žít to, kdo jste v Ježíši Kristu, vždy budete spoutáni.

Musím to zde zdůraznit - musíte zapomenout svoji minulost. Bůh ji zapomněl. Jediný kdo si ji pamatuje, je ďábel a ti kteří s ním spolupracují, což obvykle zahrnuje rodinu, přátele apod. Ti většinou pracují spolu s ďáblem, aby vám připomínali, kdo jste byli ale potřebujete vědět a chodit jako kdo jste teď a ne kdo jste byli - ta část musí zemřít. Jediný případ, kdy Pavel mluví o svém životě, který žil před tím, než poznal Ježíše, bylo to, když musel jít před neznovuzrozeného úředníka a říct celé svoje svědectví. To byl jediný případ. Ve všech ostatních případech mluví o tom, kdo je v Ježíši Kristu, dokonce byl obviněn z ignorování určitých věcí, z toho že si myslel víc, než by měl.

2) Musíme si uvědomit, kdo jsme v Ježíši a žít to. Nejrychlejší způsob jak to udělat, je přestat se stýkat s "kamarády" kteří s vámi možná byli roky, ale pokud vše o čem budou mluvit je minulost a to, kdo jste byli, tak s nimi nemůžete být. Proč? Protože si nikdy neuvědomíte opravdový potenciál, který máte v Kristu Ježíši, pokud neustále žijete v minulosti. S minulostí nemůžete nic udělat, krom toho - nejlepší věc co můžete s minulostí udělat a pokud jste znovuzrození, pak jste to již udělali - je zabít minulost. Ta osoba je mrtvá, jste pohřbeni s Ježíšem Kristem a teď jste vzkříšeni, abyste žili v novotě života. Proto se musíte přestat zabývat minulostí (dostat ji z mysli) a nejlepší způsob jak toho dosáhnout je vyvarovat se lidí - pokud minulost je vše o čem se chtějí bavit.

Musíte se stýkat s lidmi, kteří budou mluvit o tom, kdo jste teď. Řeknu vám, že opravdu toužím vidět společenství věřících, kdy mluví pouze o tomto. Sedí a mluví o věcech, které Bůh řekl, že jsme v Ježíši Kristu a kdo je On v nás a sdílí se o tom. Pokud toto budete dělat, budete neustále železo brousící železo (Přísloví 27:17 „Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.“), budete neustále budovat jeden druhého a budete mluvit s milostí, která posiluje. Nebudete mluvit o minulosti a dalších věcech, které vás sráží a připomínající vám, kdo jste dřív byli.

Řeknete "Víš, ale já jsem nebyl až tak špatný předtím." - Byl jsi ten nejhorší, protože si myslíš, že jsi vlastně nebyl až tak špatný a ve skutečnosti pokud jste byli někdy hříšníci - a to jste byli před přijetím Ježíše, pak jste ti nejhorší, protože se snažíte minimalizovat míru hříchu a tím, že říkáte, že jste nebyli špatní, popíráte, co Bůh řekl o hříchu. Hřích byl tak špatný, že poslal svého jediného Syna, aby zemřel, tak špatný hřích byl. (Jan 3,16)

"Ale já sem nikdy neudělal nic až tak špatného…“ - Ty jsi byl hřích, nedělal jsi pouze hřích, ale byl jsi hříchem a kvůli tomu jsi způsobil smrt Ježíše, takhle je to jednoduché, takže se netvařte, že jste nebyli špatní, byli jste a pravděpodobně jste ještě k tomu zároveň náboženští. V určitém bodě se musíte dostat z náboženství do vztahu s Bohem.

Všimněte si zde - budete proměněni od slávy ke slávě a budete proměňováni do Jeho obrazu. K tomu jsem se chtěl dostat. Jsme proměňováni k Jeho obrazu. Jiný překlad říká, že jsme proměňováni do Jeho podoby. Říká nám to, že budeme připodobněni obrazu Ježíše. Takže pointa je, že vyrosteme, a růst znamená vypadat méně jako "ty" ve smyslu jak jste vypadali a vypadáte více jako On, Ježíš. To je růst. V duchu je to okamžité, jakmile se znovuzrodíte, všechno tam je, přijde Duch Boží.. Ale navenek (to vnější) to je růst- obnovování mysli a začnete růst do Něj ve všech věcech. A čím víc rostete do Něj, tím méně vypadáte, jací jste byli a jste více jako Ježíš. To je růst a také se to nazývá posvěcení.

Posvěcení se stane okamžitě, ale pak je postup, kdy jste neustále oddělováni od věcí tohoto světa k Božím věcem. Jsme proměňováni do Jeho podoby, připodobňováni do Jeho obrazu - toto jste vy. Když se díváte na toto Slovo, díváte se do zrcadla a to zrcadlo je Jeho obraz a protože se díváte do zrcadla, vidíte Ježíše v zrcadle, tak vidíte sebe. To je podstata nového narození.

Podíváme se zde na několik věcí. Bavíme se o vašem novém "já", kdo jste v Ježíši Kristu - to je to úplně nové "vy". Je velice těžké, abyste viděli, kdo jste ("sebe"), dokud máte sebe ve vaší mysli. Jak často říkám "Největší vysvobození, které kdy přijmete je vysvobození od "sebe" " - to je největší vysvobození.

Vaše nové "já" je úplně jiné. Upřímně, dovolím si říct, že jste pravděpodobně nikdy neviděli nikoho, kdo by skutečně žil jako nové "já" - tím myslím tuto "novou" osobu. Vidíme části. Vidíme lidi, kteří uzdravují nemocné, dělají zázraky, dějí se věci, ale jsou to jen záblesky.

Pokud byste viděli někoho, který chodí jako nové stvoření, úplně a pravdivě podle Božího Slova, tak byste viděli Ježíše, Žil by jako Ježíš.

- Proto říkám, že jste to pravděpodobně nikdy neviděli. Vidíme lidi, kteří jsou radikálně změněni, radikálně zachráněni a je tam okamžitý rozdíl v tom jak mluví, jak žijí, co dělají, rozdíl jako den a noc. A můžete říct "wow něco se v nich stalo" a ono se stalo. Ale řekněme, že jsou 100% jiní v duchu, ale co vy vidíte, může být 20% změna a těch 20% může být velký rozdíl - přestanou se opíjet, hulit anebo cokoliv, co dělali předtím, protože to můžete vidět. Oni přestanou dělat ty věci a "ty brďo teď jsou radikálně jiní". Ale přestože vidíte tuto velkou změnu, tak je to jen trocha z celkového pohledu. Protože vidíte, že ta změna se týká víc toho, co nedělají spíše než toho co dělají.

Velmi málo lidí, sice se to již teď mění a začínáme to vidět víc, protože lidem je to více známé, ale málo lidí je změněno - jinými slovy se znovuzrodí - a okamžitě všechno pustí a začnou uzdravovat nemocné a jdou a káže evangelium. Velmi málo lidí udělá takovou to radikální změnu. Není to pro to, že by nemohli, oni můžou a vlastně by měli. Je tady dilema - nechcete to protahovat a nechat lidi čekat než se znovuzrodí" Ještě se nevydávej Ježíši, přečti si toto, studuj toto, tohle bys měl vědět, tohle můžeš dělat jako znovuzrozený křesťan, tyhle všechny věci budeš schopen dělat… Ještě počkej, protože chceme, abys začal správně." - Ne, chcete, aby byli znovuzrozeni co nejdřív, a potom se učí, co mohou dělat jako křesťané.

Pokud bychom jim třeba umožnili znovuzrodit se až po nějaké době, kterou by strávili studiem - zjevně je to nesmysl, ale pokud bychom to udělali, tak ve chvíli, kdy by se znovuzrodili by věděli, co můžou dělat - uzdravovat nemocné,… (pokud dostali správné učení)… My to neděláme, jak jsem již říkal, ale chci, abyste si uvědomili, že můžete začít okamžitě.

Známe jednoho pastora, který jel někam do Jižní Ameriky a ukazoval lidem, jak sloužit uzdravením a jak tam byli, tak tam byla dcera nějakého pastora, která nebyla ještě znovuzrozená. On ji vyvolal s tím, že jim ukáže, jak je to snadné, zeptal se jí, zda je znovuzrozená - řekla "Ne" - chtěla bys "Ano". Takže ji vedl ke znovuzrození a potom se otočil a řekl jí "polož ruce na tohoto člověka a řekni toto". Ona to udělala a ten člověk byl uzdraven. Byla znovuzrozená tak dvě minuty a již uzdravovala nemocné. To je dobrý začátek. To ukazuje - všimněte si ona se nepostila, nemodlila, nedělal nic z toho, co lidé říkají, že musíte dělat, jen věřila a udělala, co jí bylo řečeno.

To je základ. Potřebujete zjistit, kdo jste. Když čtete Písmo, které vám říká, kdo jste a co můžete dělat, nepotřebujete nic jiného. Víra přichází skrze slyšení, slyšení skrze Slovo Boží. Takže když slyšíte opravdové Boží Slovo tak s tím je tam víra, přichází ve stejnou dobu. V tom bodě musíte přidat víru ke Slovu - to znamená, že k tomu musíte přidat jednání - odpovídající jednání by se dalo říct. Když to uděláte, tak víra je aktivována a začíná. Když slyšíte Boží Slovo, když vidíte Písmo, víra je tam, je to Duch Boží v Písmu, který umožňuje tomu Písmu, aby bylo vykonáno.

Takže když něco čtete, nepotřebujete zvláštní "Slovo", nepotřebujete, jak někteří říkají, aby vám to bylo "oživeno Duchem" - Ne. Když to čtete a vidíte "věřící budou vkládat ruce na nemocné" - když to čtete, tak právě tehdy je tam Duch Boží, víra je tam, vše co potřebujete udělat je rozhodnout se tomu věřit a když tomu věříte, tak právě tehdy můžete jít uzdravovat nemocné. Hned jděte vkládat ruce na nemocné. Nepotřebujete nic dalšího "zvláštního". Nepotřebujete zvláštní "vedeni", slovo, proroctví, nepotřebujete nic. Máte Písmo a můžete se hned zvednout a jít to dělat. To, že to jste
schopni dělat, to je Duch Boží. Je to Duch Boží v Písmu, protože nezapomeňte - toto je o Ježíši - když se díváte na Slovo, díváte se na Ježíše. Kdykoliv Písmo říká, že můžete něco dělat, tak to je Ježíš, jak říká, že to můžete dělat. Je to Jeho Duch, který vám dává energii, v tu chvíli je tam vír, je tam moc, je tam Boží přítomnost, všechno je to tam, nepotřebujete nic jiného. Není to jednoduché? Nepotřebujete nic dalšího, prostě slyšíte a posloucháte, slyšíte a posloucháte… Velmi jednoduché.

Půjdeme do Jana 16. kapitoly, když byl Ježíš na této zemi, tak než odešel, tak řekl

Jan 16:12 – „Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli“… - vidíte? Mám vám toho ještě mnoho co říct, ale teď to nemůžete snést. Jinými slovy "Je hodně věcí, co vám chci říct, ale nemůžu, protože jim nemůžete rozumět." To je přesně co Pavel říká později Korintským a v Židům 5,11 říká "mohl bych vám říct, ale vy byste to nepochopili" („O tom by bylo mnoho co mluvit, ale je těžké vám to vyložit, protože nejste ochotni slyšet.“).

Zde Ježíš říká svým učedníkům - mám věci, které bych s vámi sdílel, ale nemůžu, protože by jste je nepřijali. Proč? Protože nebyli tehdy znovuzrození. Potřebovali by mít Ducha Božího, protože věci Ducha jsou nám zjevovány Duchem a přirozený člověk nechápe věcí Ducha, protože jsou mu bláznovstvím, protože musejí být rozpoznávány Duchem, ale pokud člověk není duchovně živý [znovuzrozený], pak je nemohou duchem rozpoznávat. Pokud nemají v sobě Ducha Božího, aby jim to interpretoval/přeložil, tak tomu neporozumí. Potřebují Ducha Božího. Mít v sobě Ducha Božího je jako dekodér, který vám umožňuje slyšet a rozumět Božímu Slovu. Pokud nejste znovuzrození, pak to nemáte. („ Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží.¹Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží. My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, ³abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha. Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen. 1 Korintským 2,10-15)

V 13 – „Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.“

- Všimněte si - když zde říká, že nebude mluvit sám ze sebe, neříká, že nebude mluvit o sobě. Říká, že věci, které bude říkat, nebudou od něho samotného. Jinými slovy bude mluvit v souladu s tím, co říká Boží Slovo, s tím co řekl Bůh sám.

V 14 – „On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.“

- Víme, že všechno, co Ježíš řeklo sobě, řekl i o nás. Řekl "Já jsem světlo světa" (Jan 8,12 „Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“) a říká vy jste světlo světa.

Vše co Ježíš říkal o sobě, řekl i o nás. Proč? Protože jsme spojeni s Ním. Ten, kdo se připojuje k Pánu Ježíši, je s Ním jeden duch.

Pojďme se podívat ještě na pár míst. 2 Kor 5 kapitoly. Známý verš, každý to zná, každý to slyšel, ale jeden z klíčů k porozumění Bible jsou dvě jednoduché věci.

1) čtete každé slovo, opravdu každé slovo, což znamená

2) musíte to číst pomalu. Čtete to pomalu a čtete každé slovo.

To je klíč, pokud tomu chcete rozumět - máte v sobě Ducha Božího, čtete to pomalu a čtete každé slovo. Jedno z nebezpečí v dnešním křesťanství je, že věřící slyšeli tolik Písma, že jakmile sloužící začne číst Písmo, tak obecně vaše mysl (u většiny lidí to funguje velice rychle a automaticky proběhnou tu pasáž a přečtou si ji a znají ji dřív, než jim ji přečte).Problémem je, že si to nepamatujete tak, jak je to napsané, ale zapamatujete si to způsobem, jakým jste to byli učeni a pokud vás to učili špatně, nebo vám řekli, že to znamená něco jiného, než to znamená, tak si to budete pamatovat a budete to číst tím způsobem. A jediný způsob jak toto zlomit, je číst pomalu. Když čtete rychle, tak to čtete způsobem, jakým jste to byli učeni, když čtete pomalu, čtete, co je tam napsáno!

Takže klíčem k porozumění Bible je zpomalit a číst verš za veršem. Toto je životně důležitý způsob čtení Písma, potřebujete to pochopit - proto se tomu tak věnuji.

2 Kor 5:17 "Kdo je v Ježíši Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“

- Všimněte si "hle" znamená, podívejte, vizte, všimněte si. Všechny věci jsou učiněny nové. Pokud je někdo - to znamená vy, já - pokud je v Ježíši - to znamená v jednotě s Ježíšem, v jednotě s Bohem a považuje to, co dosáhl Ježíš za své vlastní - jinými slovy:

Když přicházíte k Bohu, nepřicházíte k Němu na základě "já jsem se postil, modlil, dával jsem desátky, dary, podporoval jsem misionáře… „ Ne, vy přicházíte na základě Ježíše. Jinými slovy jediná věc, díky které můžete přicházet je, co udělal Ježíš, ale musíte vzít to, co udělal a vztáhnout to na sebe.

Zkuste o tom přemýšlet takto.

Mluvíme o tom, že Ježíš byl ukřižován za nás, že nesl naše hříchy místo nás. Je napsáno, že když On byl ukřižován, my jsme byli ukřižováni s Ním. Bylo to jako bychom tam viseli v Něm - byli jsme v Něm. Když věříme v Něj, tak se dáváme do Něj, takže čímkoliv prošel On, se počítá i nám. Je to tak? On byl ukřižován za nás, byl mrtvý za nás. To znamená, že když On byl ukřižován, my jsme byli ukřižováni, když On zemřel, my jsme zemřeli. Když zemřete, tak Zákon již nad vámi nemá žádnou moc. Správně? („Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.“ Římanům 6,6)

Když On byl pohřben, my jsme byli pohřbeni spolu s Ním. Pro to máme "obřad" křtu, konkrétně vodního křtu.(„Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Ježíš Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života." Římanům 6,4) Děláme to na znamení toho, že jsme byli pohřbeni s Ním, že jsme byli dáni pod [zem] - díky Bohu používáme vodu místo hlíny :o)  což také jasně ukazuje na to, že křest by měl být úplné ponoření a ne jen pocákání. Když pohřbíváte tělo, tak ho nedáte do země, nehodíte na něj hrst hlíny a neodejdete - je celé úplně pohřbené - symbolika - když jste křtěni vodou - úplně celí pod vodou. Když jste pohřbeni s Ním (Ježíšem) – jste pohřbeni, když On vstal (byl vzkříšen), vy jste vstali (byli vzkříšeni). Když jste vstali, vstali jste, abyste žili v novotě života. Znamená to, že vaše staré "já" (vy) je pryč a žije vaše nové "já" a to má žít podle Ježíše .... toto se často nazývá jako velká záměna - ve chvíli, kdy Ježíš vstal z mrtvých, tak šel zpět k Bohu - Otci, poslal svého Ducha, aby žil v nás, takže v moment, kdy odešel, tak se vrátil v Duchu a když vy zemřete v Něm (s Ním), jste pohřbeni a vyjdete z té vody [křest], tak máte žít jako On - Ježíš od té chvíle, protože teď jste si vyměnili místo s Ním. Teď jste posazeni v nebeských oblastech a On žije ve vás na této zemi.

Takže máme takhle chodit a žít na této zemi - chodit a žít jako On. („Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.“ 1 Jan 2,6) Všimněte si - po křtu máme chodit v novotě života - to znamená jako Ježíš v každé oblasti - duch, duše, tělo. Znamená to chodit, chovat se, mluvit, v každém způsobu být jako On, kompletní změna. Čím víc tomuto budete rozumět a věřit tomu, tím větší bude vaše změna při znovuzrození.

V 18 – „To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření.“

- to je klíč - jste nově narození. Teď se budu modlit a chci, aby jste se mnou souhlasili, aby jste tomu věřili a vzali si co budu říkat, bude to Písmo a chci, aby jste si to přivlastnili.

„Teď ve jménu Ježíše ti Otče děkuji, že lidé, kteří toto poslouchají (čtou) právě teď a nejsou znovuzrození, tak v této chvíli přijmou Ježíše Krista jako svého Pána a spasitele, že právě teď se ve jménu Ježíše děje změna, že právě teď se odvrací od svých hříchu a obrací se k Tobě, a jak se právě teď obrací, tak všechny jejich hříchy, každý jednotlivý i kdyby ho měli spáchat před 5ti minutami, všechen jejich hřích je právě teď vykoupen a odstraněn. Ježíš ho nesl a odstranil ho a právě teď přijímají život Ježíše Krista, přijímají Boží život, skrze Božího Ducha sám Ježíš přichází, aby v nich přebýval, právě teď, jsou úplně nové stvoření, druh, který nikdy předtím neexistoval, znovu narození. Ten starý člověk je pryč, je mrtvý, je pohřben a je zde vzkříšení a nový život a život, který budou odteď žít bude nový život, bude to život Krista, život Ducha. Budou chodit v Duchu a ne v těle, nebudou vykonávat žádosti těla, protože všechny žádosti těla byly ukřižovány, ti kdo jsou v Kristu Ježíši. Právě teď všechny návyky, opakované hříchy, závislosti, všechno to právě teď končí, přestává, právě teď v Ježíšově jménu vás osvobozuji. Buďte uzdraveni, buďte vysvobozeni, buďte znovuzrozeni. Znovuzrozeni, nové stvoření, nenechte nikoho, aby vám připomínal, kdo jste byli dřív, jste nový člověk. Ježíš Kristus byl narozen ve vás. Amen

Nyní buďte připodobněni k Jeho obrazu, choďte, mluvte, jednejte jako On, studujte Boží Slovo, zjišťujte, co Boží Slovo o vás říká, začněte to dělat. Boží Slovo říká, že ten kdo věří v Ježíše, stejné věci jako dělal Ježíš, bude dělat a větší, protože On šel k Otci. („Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.“ Jan 14,12)

Takže právě teď, věřící - kteří věříte v Ježíše Krista, je jedno jestli jste se právě během této modlitby znovuzrodili, právě teď můžete jít a pokud uvidíte někoho nemocného, tak na ně můžete vložit ruce, nemusíte se modlit žádnou specifickou modlitbu, nemusíte se modlit vůbec nic, stačí, když na ně položíte ruce a jenom tímto budou uzdraveni. Je to jednoduché, zkuste si to, Boží Slovo to říká. Nemusíte vědět, jak se modlit, nemusíte říct správná slova, není to žádné zaklínadlo, kletba, je to Duch Boží přebývající ve vás a žijící skrze vás a žijící život Ježíše.

Teď .. Jsou lidé, kteří za mnou přijdou a říkají "Bratře Curry, rád bych mluvil v jiných jazycích" - Bůh chce, aby jste mluvili v jiných jazycích více, než chcete vy. On zajistil zaopatření - řekl věřící budou mluvit novými jazyky. Takže právě teď ve jménu Ježíše věřte tomu, co jsem vám právě řekl, což je v Markovi 16:15-20, o to je celé o vás („A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“ Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží. Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními." Marek 16,15-20)

Proto právě teď věřte, že mluvíte jinými jazyky, přijměte to - řekněte Bohu, že to chcete, pak mu za to poděkujte a otevřete svoje ústa a nechte ho, ať vyjde. Právě teď ve jménu Ježíše buďte naplněni Duchem Svatým, začněte mluvit jinými jazyky, ve jménu Ježíše právě teď, právě teď, zdůrazňuji to, protože to začíná právě teď.Jako věřící vyháníte démony, vyhánět znamená vyhodit silou, neznamená to jít a prosit démony, aby odešli, nepřekřikujte se s nimi, pokud potřebujete zvýšit hlas, abyste vyburcovali v sobě Boha - rozumějte On je vždy připravený, jen se musíte soustředit a někdy být hlasitý tomu pomůže. Nemusíte zvyšovat hlas, nemusíte říct ani slovo, můžete požadovat velice tiše a pokojně, aby duch odešel, a on poslechne, klíč je, že věříte, že vás poslechne.

Naneštěstí - pokud jste chodili / chodíte hodně do "církve", tak máte pravděpodobně mnohem víc "víry" v předpoklad / předsudek, že démoni se budou s vámi bít a že je těžké je vyhnat a démoni vám napovídali, že se musíte modlit, postit a dělat prvně další věci (katolíci to musí přenechat exorcistovi, který jediný podle tradice na to má vystrojení, i když Bible mluví jasně „Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení:“ tedy každý bez výjimky), musíte zjistit kdo je "silný muž, kdo hlídač brány???" [zřejmě nějaký náboženský výmysly] - Ježíš nic z toho nedělal.

Ježíš prostě řekl lidem "buďte svobodní, buďte zdraví", řekl duchům opusťte je a již se nikdy nevracejte. Klíč je, že věříte. Řeknu vám tajemství - Víra je prostě věřit. Čemu věříte, že se stane, to se stane. - Čemu se rozhodnete věřit podle Božího Slova .. Pokud budete věřit, že démoni s vámi budou bojovat a zabere to dlouhou dobu, než tento démon vyjde, protože "tam byl tak dlouho, a pod ... ", tak hádejte co - budete to mít. Ale pokud budete věřit, že démoni vám nemohou odporovat ve smyslu obstát, ale že máte úplnou autoritu nad nimi. .. - nezapomeňte - vy vstupujete na Ježíšovo místo, na jeho místo na této zemi. Když používáte Jeho jméno, je to, jako by zde byl. Proč? Protože On je! On je ve vás!. Takže pokud dovolíte démonům, aby s vámi bojovali - Ježíš se s nimi nikdy moc nebavil, řekl jim buďte zticha, odejděte. Jednou nebo dvakrát se zeptal na otázku, ale to bylo vše. Čím více dovolíte démonům, aby vám odporovali, na tím větší odpor narazíte.

Potřebujete si vybudovat pověst v pekle. Již máte pověst v nebi. Vaše pověst v nebi je Ježíš. Takže co Ježíš dělal a může udělat, vy můžete udělat!!! Proč? Protože to je Jeho Duch ve vás, který pracuje skrze vás.

Takže nevěřte těm nesmyslům, že "Musíme se jít postit a modlit a zabere to nejméně 3 dny, než tohoto démona vyženeme". - Ne, tomu ani trochu nevěřte. Věřte tomu, že když tomu řeknete, aby to odešlo, že to odejde. "A co když to bude kníže?" - Knížata jsou stejně pod vašima nohama. Všechno je pod vašima nohama. Proč? Protože jste v těle Ježíše Krista a všechno je pod Jeho nohama. (všecko jsi podrobil pod jeho (Ježíšovy) nohy.‘ Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno.“ Židům 2,8)

Musíte si uvědomit svou pozici v Ježíši. Jste úplně nejvyšší druh duchovní bytosti. Na této zemi nejsou žádné duchovní bytosti, které by byli vyšší než vy jako věřící. Démoni jsou pod vašima nohama, sám satan - je napsáno že "Bůh pokoje srazí satana pod vaše nohy brzy" (Římanům 16,20). Bůh sám použije vaše nohy, aby rozdrtil satana. Dělá to Bůh, ale používá si vaše nohy. Nejlepší příklad tohoto je - když na podlaze leze nějaký brouk a vy vezmete něčí botu a plácnete ho - neplácli jste ho vlastní rukou, ale použili jste něčí botu. To dělá Bůh. Bůh použije vaši nohu, aby rozdrtil satanovi hlavu. Dělá to Bůh, ale používá si vaši nohu. Tohle jste vy- Ježíš Kristus ve vás, ta naděje slávy. Ježíš ve vás bude žít svůj život skrze vás. To znamená, že démoni půjdou, protože On, Ježíš, žije ve vás. To znamená, že nemoci, choroby budou muset odejít kvůli Duchu Božímu, který je ve vás. To je důvod, proč odchází. Ne pro to, že se modlíte a postíte a dáváte desátky - to s tím vůbec nesouvisí. Je to o tom, kdo žije ve vás, to je klíč. A čím více si uvědomujete, kdo žije ve vás, tím méně si uvědomujete, kdo jste bývali.

Klíč je, že osekáváte všechno, co není Ježíš Kristus a neustále odsekáváte, až je vidět jen Ježíš, který žije ve vás. To je klíč ke křesťanství, to je křesťanství v kostce.

Možná jsem to již říkal - nedávno ke mě Bůh mluvil a řekl - je pouze jedna věc, kterou potřebuješ vědět. Jsou to vlastně dvě části, ale je to jedna věc.

Potřebuješ vědět, kdo jsi a potřebuješ vědět, kdo nejsi. Není to jednoduché?

Všechno v křesťanství, všechno v životě se kolem toho točí. Buďte si vědomi, kdo jste a kdo nejste. Nejste, kdo jste byli, zapomeňte na tu osobu. Nemluvte, jak jste mluvili, nechovejte se tak a pokud se vaši přátelé přes to nemůžou dostat, tak se s nimi přestaňte stýkat, najděte si nové přátele. Potřebujete být s lidmi, kteří vám mohou skutečně pomoct a připomínat vám, kdo jste v Ježíši. Kdo nejste - to je to, kdo jste bývali. Kdo jste - to je kdo jste v Ježíši a kdo je Ježíš ve vás - to je, kdo jste.

Vaše skutečné "já" vypadá, mluví a jedná jako Ježíš.

Zápas, který pokračuje a každý boj ve vašem životě je o to, jak moc Mu (Ježíši) dovolíte žít skrze vás. Ty chvíle, kdy jste nejednali jako On, tehdy byl konflikt mezi vaší duší a vaším duchem, protože vaše mysl není obnovená. Váš duch to ví, ve vašem duchu znáte všechny věci –

1. Jan 2 kapitola. Znáte všechny věci. Proč?

Protože Duch - to pomazání zůstává ve vás, Duch sám přebývá ve vás a znáte všechny věci a nepotřebujete, aby vás nějaký člověk učil. Proč? Protože máte Ducha, který je učitel a pokud vás někdo učí něco podle Ducha, je to Duch Boží, který pracuje skrze toho člověka, který vás učí. Ani ten člověk vás neučí, je to Duch Boží. („Ale zasvěcení, které jste vy od něho přijali, zůstává ve vás, takže nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho zasvěcení vás učí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyučil, tak zůstávejte v něm.“  Jan 2,27)

Pokud není člověk, skrze kterého by Duch Boží mohl pracovat, aby vás vyučil, tak Duch Boží který žije ve vás, tak vás to může také učit.

Rozdíl je v tom, že se naučíte se v pár dnech, co mě trvalo 30 let, abych se naučil skrze Ducha Božího. Sice to neříkám rád, ale zřejmě jsem byl "pomalu se učící", takže mě trvalo 30 let slyšet a naučit se podle Ducha Božího, ale když přijdete na mé vyučování o uzdravování, tak vám to předám za 3 dny. Duch Boží chce, abyste to pochopili rychleji než já. Chce, abyste šli dál, než jsem šel já, dělali víc, než jsem udělal já. My jsme viděli spoustu věcí, Bůh byl úžasný v našich životech a v tom co jsme ho viděli dělat, ale chce, aby vy jste šli dál, rychleji.

Nechce, aby vám to trvalo 20-30 let, než budete mít obnovenou mysl, chce, abyste měli mysl obnovenou v okamžiku, a snaží se toto Slovo dostat do vás, ale problém je že vy ho neustále rozřeďujete.

Možná si sednete a půl hodiny si čtete Slovo, nebo si děláte ranní chvilky a nebo něco a pak se díváte 3h na televizi, nebo jste s lidmi a to i v práci, kdy projde 8h a vy vždy nemyslíte jen na Boží věci, a nebo cokoliv jiného, ale rozřeďujete Boží Slovo.

Potřebujete toto Slovo dostat do sebe - toto Slovo - Boží Slovo - Písmo. Dostanete to Slovo do sebe a jste v něm a meditujete (neboli přemýšlíte) nad ním dnem i nocí, když jdete spát, když vstáváte. Bible říká "ať se nevzdálí od tvých úst" - to znamená, že bude vždy ve vašich ústech, že ho budete neustále mluvit, budete ho přemýšlet, meditovat, žvýkat, přemýšlet o něm.

Řeknete "Ale na to já nemám čas…“ - Pokud nemáte čas to dělat, pak máte čas být nemocní, mít finanční problémy, procházet všemi problémy světa.

Pokud do sebe dostanete toto Slovo, tak začnete žít nad okolnostmi.

Máte čas na věci, na které si chcete udělat čas. Je to jednoduché. Dostaňte toto Slovo do sebe, zjistěte, kdo jste v Ježíši. Zatím jsme ještě neviděli lidi, kteří jsou tak proměnění, že Ježíš skrze ně žije v plnosti. Viděli jsme dávky, viděli jsme různé věci, ale přichází generace, čas, a dokonce už teď ... - Bůh je připraven, Bůh nezadržuje dalších 10-20 let, On říká právě teď chci armádu věřících, kteří chodí, mluví a žijí jako Ježíš a je to vše po čem touží (co chtějí dělat) a je to vše co dělají a neustále žijí tento život a Kristus žije skrze ně. To je podstata tohoto Slova.  

Takže toto nové "já" o kterém jsme dnes mluvili je vaše skutečné "já". Vaše staré "já" není vaše skutečné "já". Vaše skutečné "já" je kdo jste v Ježíši. Nezapomeňte - Buďte si vědomi kým jste a kým nejste. A vychutnávejte si to - je svoboda a radost v žití tohoto nového života a v bytí novým "já". Amen.

 http://www.nove-stvoreni.cz/ke-stazeni-texty#item-210

Nebeská Brána

Nebeská Brána

Jak se dostat do nebe? Jak projít bránou?

"Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne" 

Jan 14,6

Základ opravdové víry

Curry Blake - Základ víry

Než začneme, musíme najít společný základ, na kterém se shodneme. Musí to být Boží Slovo [Bible]. Nemůžeme mít společenství/sdílení pokud nebudeme mít základ, na kterém se shodneme. Jinými slovy - pokud pro vás bude přesvědčení a učení vaší "církve", tábora, denominace,… větší autoritou, než je Boží Slovo, pak nemáme žádný základ pro společenství.

Protože beru Písmo přesně doslova jak je napsané jako Boží Slovo a beru ho jako rozhodující pro celý můj křesťanský život a jednání (rule of action). Pokud se nejsme schopní na tomto shodnout, pak se můžeme hádat celý den o to, co říká vaše "církev" a protože každý chodí do jiné "církve" a má jiné názory, tak se nikam nedobereme a na ničem se neshodneme. Takže musíme být schopni shodnout se na Božím Slovu jako společném základu, že budeme věřit tomu, co říká a budeme to dělat.

Abych to zdůraznil, pojďme do Matouše 7:7.

Matouš 7:7 „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno“.

Všimněte si, že se zde neříká "možná", ale "naleznete". Dejte si pozor na to, co hledáte, protože to najdete. Pokud budete hledat pravdu, tak to je v pořádku. Pokud budete hledat porozumění Božímu Slovu, to je v pořádku. Ale buďte opatrní, protože dostanete a najdete, co hledáte. Takže musíte hledat pravdu. Každý kult/sekta byl založen někým, kdo hledal "náboženství" které odpovídalo jeho představám. Charles Taze Russell přišel se "svědky Jehovovými" - vymyslel náboženství bez "pekla", protože jeho rodiče ho v dětství strašili peklem. Nemohl věřit, že peklo je, tak formuloval náboženství bez pekla. Takže si dejte pozor na to, co hledáte. On hledal náboženství bez pekla a našel ho - i když si ho musel vymyslet. Takže si dávejte pozor a vždy hledejte pravdu, hledejte Boží Slovo.

8  Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.

9  Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb?

10 Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu?  

11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!

12 Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci. (Mt 7,8-12)

Ježíš byl dotázán "jaké je největší přikázání" a odpověděl:

Matouš 22:36 "Mistře, který je největší přikázání v Zákoně?"

37 Ježíš mu řekl: "Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí."
38 To je první a největší přikázání.

39 Druhé je mu podobné: "Miluj svého bližního jako sám sebe." –

Matouš 7:12 nám říká jak máme milovat svého bližního. Jak? Čiňte jim tak, jak chcete, aby oni činili vám. Jednoduché. Potom říká - všimněte si, že nezměnil téma. Stále mluví o tom, že máte činit ostatním, co chcete aby činili vám.

Matouš 7:13 "Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy
kráčí.

14 Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.

15 Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci.
16 Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí?

17 Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce.

18 Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
19 Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně.

20 A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci. (Zde mluví o životech lidí.)

21 Ne každý, kdo mi říká "Pane, Pane", vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v
nebesích.

- Vidíte to? Ne každý kdo o sobě říká, že je křesťan, je opravdu křesťan. Neurčuje to co říkáte svými ústy. Vaše ústa svědčí, ale je to o tom, co dělají vaše ruce, nohy a srdce. Sledujte.

22 Mnozí mi v onen den řeknou: "Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme
ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?"

- Právě řekl, že dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný nemůže nést dobré.

23 A tehdy jim jasně řeknu: "Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!" 

- Všimněte si, neříká jim, že je nedělali, říká "Můžete dělat dobré věci a přesto dělat nepravost" a přesto je nikdy neznal. Takže mohli dělat dobré skutky a přesto On je nikdy neznal. Vím, že toto jde proti některým lidem, ale takhle to Ježíš řekl. Takže sledujte, co teď říká.

24 Každý, kdo slyší tato má slova a plní je… 

(takže jaké jsou ty dva požadavky? Slyšet a činit. Všimněte si že "činit" je požadavek. Je to tak? Říká, slyší a plní je…) bude podobný moudrému muži, který postavil svůj
dům na skále.

25 Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, ale ten nespadl, protože byl založen na skále. - Všimněte si, že technicky "skála" není Ježíš, ale slova, která mluvil, ale protože On je Slovo učiněné tělem, můžeme říct, že to je totéž.  

Každý, jehož slova nejsou za jedno s ním [dělá něco jiného než říká], je pokrytec. Amen? Nemohou to být pouze slova. Vaše slova a váš život musí souhlasit (to co hlásáte, musíte i žít). Amen? Sledujte.

26 Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku. -
Všimněte si, co je stejné na těch dvou mužích - oba slyšeli stejná slova. Jaký je jediný rozdíl mezi nimi?
Jeden je činil a ten druhý ne. Takže jediný rozdíl mezi vámi a bláznem je to, zda děláte, co Ježíš řekl nebo
ne. Amen?

27 Pak padl déšť (všimněte si - přišel ten samý déšť na oba domy. Stejná záplava, stejný vítr…), přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, a ten spadl a jeho pád byl hrozný."

-- Máte dva domy, stejný vítr, déšť, záplavu a jeden dům stojí a druhý ne. Jeden muž činil slova a druhý ne. Takže jediná věc, co rozhodla, zda váš dům bude stát nebo ne, nezávisí na "svrchované prozřetelnosti Boží", ale na vaší poslušnosti a činění slov, které jste slyšeli. Je to dostatečně jasné? Všimněte si, že zde není nic o "Boží svrchovanosti", která by rozhodla, že váš dům spadne "aby vás něco naučil".

28 Když Ježíš dokončil tuto řeč, zástupy žasly nad jeho učením.

29 Učil je totiž jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.

- Takže Ježíš se jen něco nedomníval, říká "takto to je". Správně? My nemáme právo si dělat naše vlastní pravidla. Nemáme právo udělat si vlastní cestu. Naše práce, pokud budeme následovat Ježíše, je dostat se na jeho cestu a následovat ho. Amen?

Oba muži slyšeli Ježíšova slova. Jeden je činil a druhý ne. Správně? Muž, který je činil, byl přirovnán k moudrému a jeho dům obstál. Je to tak? Druhý muž slyšel slova, ale nečinil je, byl přirovnán k bláznivému a jeho dům spadl. Je to správně? Dobrá.

Znáte Ježíšova slova?

Ano?

Co řekl?

Přikázání číslo jedna: 

 "Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí',

číslo dva: 

 "Miluj svého bližního jako sám sebe". Jak milujete svého bližního?

- Činíte jim co chcete, aby činili vám. Je to správně? Říká, že v tomto spočívá zákon a proroci. Jinými slovy - pokud toto děláte, naplníte zákon a proroky.

Pět pilířů islámu, někdy též pět sloupů víry, tvoří základ náboženské praxe každého muslima. Jsou to  šaháda (vyznání víry), salát (rituální modlitba), zakát (almužna), saum (půst v měsíci ramadánu) a hadždž (pouť do Mekky). Těchto pět pilířů je nezbytných zejména pro sunnity.

Zaznamenali jste si je? Znáte je teď? Ok. Vydržte dám vám další.

Chcete vědět, co to je? Je to osmidílná cesta Budhy.Je to právě tato Ušlechtilá osmidílná stezka: pravé pochopení, pravé myšlení, pravá řeč, pravé jednání, pravé živobytí, pravé úsilí, pravá bdělost, pravé soustředění

Takže teď znáte pět pilířů islámu, osmidílnou cestu Budhy a znáte dvě Ježíšovy přikázání s vysvětlením.

Správně? Takže právě teď jste stejně dobří křesťané, muslimové a budhisté. Protože znáte jejich učení. Čí slova budete poslouchat (činit) ?

Protože toho, koho budete poslouchat (jehož slova budete činit) toho jste následovníci. Pokud nebudete poslouchat žádného z nich, tak právě teď jste právě tak dobrý muslim, jako jste křesťan - pokud nečiníte Ježíšovy slova. Rozumíte? 

Jste stejně dobrý budhista, jako křesťan - pokud nečiníte co Ježíš řekl. 

Co určí, zda jste křesťan, muslim nebo budhista je "čí slova budete poslouchat / činit / dodržovat". Ne čí slova znáte, ale koho posloucháte/činíte/dodržovat.

Ježíš řekl „Proč mne oslovujete ‚Pane, Pane‘, a nečiníte, co říkám? (Lukáš 6:46)

Rozumíte tomu?

Takže teď se musíte rozhodnout, kterou cestou chcete jít. Ale řeknu vám, že Ježíšova cesta je jediná, která vede k životu. To znamená, že musíme dělat, co Ježíš říkal, ne jen poslouchat.

http://www.nove-stvoreni.cz/kdo-je-curry-blake 

Křest v Duchu Svatém

Křest v Duchu Svatém

Napsal uživatel Reinhard Bonnke

Křest v Duchu Svatém nám ukazuje na Ježíše. Bůh poslal Jana Křtitele, aby ohlásil Přicházejícího. Nikdo ale netušil, o kom to Jan mluví. Jan ho tedy musel popsat – jinak by ho lidé nepoznali. Řekl: To je ten, který křtí v Duchu Svatém (Jan 1:33). Jeho poznávacím znamením mělo být to, že bude křtít v Duchu Svatém. To neměl činit nikdo jiný. Jen Ježíš měl křtít Duchem Svatým a ohněm. Nikdo jiný nemůže nikomu předat plnost Ducha Svatého. Je to výsadní právo samotného Boha. Je tomu tak z toho důvodu, že křest není pouze přicházející moc, ale je to sám Bůh, Duch Svatý. Nikdo nemůže dát Boha, jako by to byl nějaký předmět. Křtitelem v Duchu je Ježíš. Pokud církev káže Ježíše, musí až do skonání věků kázat i to, že Ježíš Kristus lidi křtí v Duchu. Ježíš, který nekřtí Duchem Svatým a ohněm, není biblický. Nikdo nemá právo kázat jiného Ježíše. Biblický Ježíš, který křtí v Duchu Svatém, je tentýž, včera, dnes i na věky (Židům 13:8). Je to věrný Bůh – věrný sám sobě, věrný nám i svým zaslíbením. Když apoštoly vlekli před shromáždění nadutých náboženských představitelů, bylo na apoštolech znát, že na nich spočinul Duch Svatý. Jejich neochvějné svědectví i jejich důvěra vyvolávaly údiv. Duch je víc než jakési vzedmutí věřících duší. Projeví se i řečí našeho těla – poznamená naši osobnost, naše způsoby, hlas, oči. Projeví se ovocem Ducha a postoji, které by lidé sami od sebe nečekali. Na druhé straně nic neodpuzuje tolik jako předstírání svatouškovství. Ježíš od svých učedníků očekává, že budou svědky - ne to, že povedou spory. Mají být svědky Jeho vzkříšení. Jejich životodárné poselství skutečně proměňuje lidské životy. Pokud bychom ovšem svou zvěst předkládali k věření s chladným a lhostejným srdcem, ničeho bychom nedosáhli. Učedníci hlásali své poselství jako důležitou a slavnou skutečnost. Byli to lidé vášniví, nikoli lhostejní. Byli to svědkové, plni nadšení z toho, co hlásali; sami byli příkladem své zvěsti – plní nového života. Ježíš jim řekl, aby neodcházeli z Jeruzaléma: Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem Svatým, až uplyne těchto několik dní. Dostanete sílu Ducha Svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky (Skutky 1,4.5.8). Ježíši na tom, který měl přijít – na Duchu Svatém – velmi záleželo. Co Duch Páně s učedníky udělal? Zapálil je, aby hořeli jako pochodně. Duch byl – a dosud je – klíčem k účinnému svědectví. Ježíš řekl: Beze mě nemůžete učinit nic (Jan 15,5). Potřebujeme být spojeni s vinným kmenem,z nějž čerpáme život. Život z Ducha je tajemstvím nových učedníků. Bez Ducha Svatého můžeme učinit ledacos; nic z toho ale nebude mít trvalý účinek. Proto je příchod Ducha Svatého tak důležitý. Neodcházejte z Jeruzaléma, ale čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení (Skutky 1:4). Kristus vystou- pil na nebesa a požádal Otce, aby splnil své zaslíbení a poslal Ducha Svatého. Ten skutečně do deseti dnů přišel. A nepřišel nijak potichu. Svůj příchod oznámil skrze 120 učedníků. Projevil se skrze shromážděné věřící, kteří mluvili v jazycích a prorokovali. Pro učedníky a apoštoly to byl úžasný den. Duch Svatý je Duch lásky Otcovy i Synovy: Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha Svatého, který nám byl dán (Římanům 5:5). Tato láska naplnila věřící a začala skrze ně působit. Stali se tím, co z nich učinil Duch. Tento křest byl pro ně jako pro jednotlivce, ne „pro celou církev“. I jiní – jako třeba dům Kornéliův – přijali Ducha sami za sebe. V Novém zákoně nenajdeme nic, co by naznačovalo, že nepotřebujeme totéž, co měli apoštolové. Oni nikdy neříkali, že to, co mají, je jen pro ně. Naopak, Petr říká zcela jasně: Dostanete dar Ducha Svatého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh (Skutky 2:38-39). Učedníci potřebovali, aby je Duch Svatý zmocnil. Bylo nutné, aby kázali evangelium v Duchu Svatém a aby Nejvyšší jejich kázání potvrzoval. Jsme snad lepší než oni? Můžeme konat Boží dílo bez zmocnění, kterého se dostalo jim? Nepochybně potřebujeme vše, co nám Bůh může dát – a svět potřebuje lidi, kteří budou takto Bohem vystrojeni. Více než půl miliardy lidí na světě dnes toto vystrojení zná a raduje se z něj. Snad nás překvapí, uvědomíme-li si, že Ježíš opustil tento svět, aby mohl přijít Duch Svatý. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde (Jan 16,7). Duch Svatý k nám přichází tajemně, ale přesto přirozeně. Po vzkříšení se otřesení a vystrašení učedníci skrývali, neboť se báli, co by se jim mohlo stát. Rozhodně potřebovali křest a vystrojení mocí z výsosti – a my jsme na tom stejně. A Bůh nám dá, co potřebujeme: Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši (Filipským 4:19). Svět se nezměnil – není tomu tak, že bychom dnes už Ducha Svatého nepotřebovali. Nemáme nic, co by mohlo moc Ducha nahradit – žádnou metodu, žádný plán, žádný jiný přístup. Je to Duch, který vykoná Boží dílo. Svět stále potřebuje záchranu, potřebuje být přesvědčen - a to je bez Ducha nemožné! Duch Svatý není pocit bázně, vznášející se kolem starých náboženských nemovitostí. Duch Svatý se může projevit pouze skrze Duchem naplněné lidi. Věřícím je řečeno: Naplňujte se Duchem (Efezským 5:18). Bůh by nám to neřekl, kdybychom se mohli bez Ducha obejít. Ježíš nás vyzval, abychom prosili o Ducha; abychom hledali a tloukli – a slíbil, že Otec dá Ducha těm, kteří ho prosí (Lukáš 11:9-13). To neznamená, že jen tak mezi řečí poprosíme. Potřebujeme být vůči Bohu neustále otevření – musíme prosit, hledat, tlouct! Bůh odmění ty, kdo jsou připraveni přijmout Jeho požehnání. Dal nám své Slovo – a my musíme uchopit Jeho zaslíbení. Máme-li být naplněni, musíme učinit to, k čemu nás vyzývá Ježíš: Prosit! To neznamená, že jen tak ledabyle poprosíme. Prosby, tlučení a hledání se musí stát naším životním stylem. Duch Svatý přichází, kdy se mu zlíbí – přichází ovšem k těm, kdo jsou připraveni. Ducha Svatého nedostaneme jako kávu z automatu – zmáčkneš tlačítko a už ji máš. Na druhé straně Bůh neočekává, že budeme neustále prosit a prosit a nikdy nic nedostaneme. Kdo hledá, nalézá (Lukáš 11:10). Lidé poznají, když přijde to, co hledali. Křest v Duchu Svatém přijímáme vírou, jeho dokladem jsou ale znamení, která ho doprovázejí. Mluví v jazycích všichni ti, kteří přijímají Ducha Svatého? Obecnou odpovědí je jednoznačné „ano“ – či spíše bylo by, kdyby všechno na světě bylo dokonalé. Bůh není svázán pravidly. Dělá to, co může udělat – podle naší víry. Říci, že lidé mohou být pokřtěni v Duchu bez jazyků, příliš neodpovídá Novému zákonu. Ve všech případech je totiž zřejmé, že pokřtění v Duchu jazyky mluvili. Pokud se lidé ovšem jazyků bojí, pokud přijali učení, jež je zmátlo, či existují-li jiné – pravděpodobně podvědomé – příčiny, může být Duch Svatý uhašován. Pak nedělá to, co by normálně dělal – mám na mysli znamení. Někteří věří, že přijmou Ducha Svatého; nevěří však, že přijmou i znamení. Dostane se jim tedy podle jejich víry. Klíčovou otázkou pro tyto lidi pak je, podle čeho si mohou být jisti, že byli naplněni Duchem, není-li zde znamení, totiž nemluví-li v jazycích? Je velmi důležité, abychom měli jistotu, že jsme byli naplněni Duchem – vždyť máme vyjít a čelit bezbožnému světu. V jistotě, že jsme naplněni, můžeme vykročit: Víme, že Duch je s námi. Učedníci tuto jistotu měli. Obejdeme se bez ní? Oni věděli, že Duch je s nimi, a proto vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními (Marek 16,20). Službu Ducha Svatého doprovázejí znamení – pokud věříme. Mluvit jazyky nezačneme, pokud to nezkusíme. Mluvit v jazycích se ovšem nemůžete „naučit“. Není na to nějaká technika nebo metoda. Duch Svatý nepřichází z vůle člověka; přijde-li, jde o svrchované Boží jednání. Dar Ducha není nějaké přirozené obdarování – je to Bůh sám, je to Duch. Není to moc či oheň – je to osoba. Je příliš úžasný na to, abychom si mysleli, že ho můžeme rozdávat v jakési namyšlené sebejistotě. Můžeme si ovšem navzájem pomáhat modlitbou a vzkládáním rukou, stejně jako to činili apoštolové v Samaří či Pavel v Efezu. Musíme být pokorní a otevření. Tak se to naučil Petr v Kornéliově domě – zatímco ještě mluvil, Duch padl na všechny přítomné. Nezapomínejte, že do našich životů nevstupuje pouze moc, ale sám Všemohoucí Bůh v osobě Ducha Svatého. Nově se mu v modlitbě vydejte a očekávejte, že Bůh naplní svá zaslíbení. Dnes padá oheň podobně, jako padl na věřící v 2. kapitole Skutků. I dnes je vůlí Otcovou, aby ohnivé jazyky spočinuly na hlavách všech znovuzrozených křesťanů. Reinhard Bonnke Chcete-li být pokřtěni v Duchu Svatém, můžete o to Ježíše poprosit v následující modlitbě. Nejprve si pečlivě přečtěte níže uvedené verše a rozjímejte nad nimi, aby ve Vás povstala pevná víra a očekávání na křest v Duchu Svatém. Potom se modlete následující modlitbu a až jí dokončíte, začněte ve víře promlouvat slova, která Vám budou přicházet - Duch Svatý Vám pomůže promlouvat v jiných jazycích. Drahý Pane Ježíši, ty jsi ten, který křtí v Duchu Svatém. Prosím Tě, abys mě teď naplnil svým Svatým Duchem - pokřti mě v Duchu - jak jsi zaslíbil v Janovi 14:16-19 a ve Skutcích 1:4-8. Ať prožiju to, co prožili první učedníci na den Letnic a milióny křesťanů v dnešní době. Právě teď se otevírám Duchu Svatému, aby mohl skrze mě proudit tak jak je to zaslíbeno v Písmu. Prosím, použij si můj hlas. Pane Ježíši, ať ve mě roste ovoce Ducha a ať je můj život svědectvím o Tobě. Ať jsi oslaven skrze každé slovo, které vyjde z mých úst. Vezmi si celý můj život. Plně se Ti odevzdávám. Amen. http://www.bonnke.net/cfan/cs/taufehg

Jaké je tajemství přístupu k zázrakům?

Jaké je tajemství přístupu k zázrakům?

Napsal uživatel Daniel Kolenda

Během interview v jednom známém televizním pořadu jsem dostal otázku: „Jaké je tajemství přístupu k zázrakům?“ V tu chvíli mě napadlo: „Kéž bych měl na odpověď třicet minut namísto třiceti vteřin.“ Uvědomil jsem si, že mnozí lidé budou zřejmě mou jednoduchou krátkou odpověď považovat za laciné duchovní klišé. „Tím tajemstvím je“, odpověděl jsem, „že žádné tajemství neexistuje.“ Zázraky by pro křesťany neměly být tajemstvím! Klíč k přístupu k zázračné Boží moci spočívá v tom nejjednodušším a základním bodě křesťanské víry, díky kterému jsme vstoupili do Božího království, přijali ospravedlnění před Bohem a díky němuž se líbíme Bohu. Tím klíčem není nic jiného než víra v dokončené dílo kříže. Neznám žádné další tajemství přístupu k zázrakům! Vyzývám každého, ať zkusí v Písmu najít jakýkoliv jiný klíč k přístupu k zázračné Boží moci kromě víry. Vzpomeňme na uzdravení chromého muže u Krásné brány. Petr řekl shromážděnému zástupu přihlížejících lidí, kterých se zmocnil úžas: „Proč se na nás tak upřeně díváte, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí? A tohoto muže, kterého vidíte a znáte, na základě víry v Ježíšovo jméno toto jméno upevnilo a víra, která je skrze něho, mu dala toto plné zdraví před očima vás všech“ (Skutky 3:12 a 16). Ty nejúžasnější duchovní objevy jsou ve skutečnosti jednoduchými a základními pravdami. Zdá se, že všichni chtějí, aby jim někdo dal nějaký tip, ukázal speciální trik nebo přinesl nové zjevení. V knihovnách se hromadí stohy nových knih. Všude povstávají biblické školy a tréninková centra. Učitelů je víc než dost. Přesto se zdá, že čím více se o zázracích vyučuje, tím méně jich zažíváme. Možná, že se ve skutečnosti potřebujeme odnaučit většinu toho, co jsme se dosud naučili, odložit veškerá svá vyučování a vrátit se k jednoduchosti Božího Slova. Mluvím o jednoduchosti, která je založena na tak základních a jednoduchých pravdách, že je až urážlivá, protože napadá naší inteligenci. Nevyčíslitelná hodnota vzácného originálu V dávných časech existoval velký nedostatek pergamenů, na které se tehdy psalo. Z toho důvodu bývaly pergameny často pro různé účely „recyklovány“ a používány opakovaně. Písař nebo autor nějaké písemnosti jednoduše seškrabal původní text, odstranil ho z pergamenu a napsal přes něj něco jiného. Je až k neuvěření, že celá řada vzácných novozákonních rukopisů nevyčíslitelné hodnoty byla tímto způsobem recyklována – k velkému rozčarování odborníků, kteří znají jejich skutečnou hodnotu. Těmto rukopisům se začalo říkat rukopisy „palimpset“ (podle řeckého slova, které znamená „znovu seškrábané“). Bibličtí učenci procházeli při čtení původního, později přepsaného, textu řadou obtíží a museli k jejich čtení používat špičkový zrak, chemické přípravky a v současné době i počítačové technologie. Zřejmě nejznámějším palimpsetovým rukopisem je rukopis známý jako Efraimův kodex. Jeho název je odvozen z toho, že zhruba kolem roku 1200 po Kristu někdo přepsal většinu biblického textu třiceti osmi kázáními teologa ze 4. století Efraima ze Sýrie! Díky německému biblickému učenci Tischendorfovi, který jako první tento rukopis dešifroval, dnes patří Efraimský kodex k nejvýznamějším existujícím biblickým rukopisům. Jsem přesvědčen o tom, že se písař, který kázáními Efraima ze Sýrie přepsal vzácný biblický text, domníval, že dělá něco důležitého. Kdyby jen rozuměl tomu, že skutečný poklad se ve skutečnosti skrývá v původním textu, který přepsal souborem teologických kázání! Bylo nesmírně pracné odstranit tuto vrstvu komentářů a výkladů, kterými bylo přepsáno jednoduché Boží Slovo nabité Boží mocí. Jestliže se z přístupu k zázračné Boží moci stalo tajemství, je tajemstvím jen proto, že bylo zahaleno komentáři tisíců učitelů. Každý z nich přidal další a další pravidla, omezení, předpoklady a procedury, které mnozí přijali a vyučují je jako nezbytné kroky umožňující přístup k zázrakům. Tuto vrstvu komentářů a výkladů bychom však měli odstranit a vrátit se k základům. Když to uděláme, objevíme tajemství známé už od počátku: „Jen věř!“ Přátelé, jestliže hledáte tajemství přístupu k zázrakům, již teď Vám mohu říct, že až ho objevíte, zjistíte, že tím tajemstvím je, že žádné takové tajemství neexistuje. Tvrdá lekce víry Před několika lety jsem sloužil na jednom úžasném shromáždění. Právě jsem dokončil kázání, které jsem prožíval celým svým srdcem, a přišel čas modlit se za nemocné. Netušil jsem, že to pro mě bude chvíle, kdy dostanu novou tvrdou lekci týkající se víry, o které jsem právě kázal. Rozdmýchán svým vlastním kázáním jsem sebejistě sestoupil z podia a začal klást ruce na nemocné, kteří seděli v první řadě. Přistoupil jsem k vážně nemocnému chromému člověku sedícímu na motorizovaném invalidním vozíku. Měl pokroucené ruce i nohy, byl celý svraštělý a úplně chromý. Otočil jsem se na uvaděče, kteří mě doprovázeli, a řekl jsem jim: „Zvedněte ho z vozíku!“ Potom jsem pokračoval v modlitbách za lidi, kteří stáli v modlitební řadě. Nevím přesně, jak došlo k tomu nedorozumění. Možná bylo zapříčiněno jazykovou bariérou – shromáždění se konalo v Hong Kongu. Nebo bylo způsobeno hlukem – bylo to velice hlasité shromáždění na velké ploše. Nejsem si jistý. Vím jen, že když jsem položil ruce na posledního člověka v modlitební řadě a otočil jsem se zpátky směrem k podiu, uviděl jsem toho chromého muže, jak sedí na svém invalidním vozíku uprostřed podia před zraky přítomných více než 5 000 lidí! Zjevně došlo k tomu, že když jsem řekl uvaděčům, aby ho zvedli z vozíku, mysleli si, že po nich chci, aby ho i s vozíkem zvedli na podium. Jedna věc je modlit se za někoho v modlitební řadě, ale něco úplně jiného je modlit se za někoho před zraky 5 000 lidí, kteří sledují každý váš pohyb. Trochu mi ztěžkly nohy, začaly se mi potit dlaně a zrychlil se mi srdeční tep. Co když se pomodlím a nic se nestane? Veškerá moje víra byla v tu chvíli pryč. Určitě Vás zajímá, co se stalo potom. Musím Vás ale zklamat: nestalo se to, v co doufáte. Modlil jsem se za toho muže a vůbec nic se nestalo. Neproběhlo uzdravení, nedostavil se zázrak a dokonce nedošlo ani k žádnému projevu. Nestalo se vůbec nic. Vyprávím to proto, že k Vám chci být úplně upřímný. Někdy získáme ty nejzásadnější lekce v údolích a ne na vrcholech. Rád bych Vám dnes předal jeden zásadní poznatek o víře. Pokud jej přijmete, může Vás to osvobodit. Když jsem se modlil za tohoto chromého bratra a on nebyl uzdraven, přiznám se, že jsem se cítil pokořen, ztrapněn, zahanben a deprimován. Myslím si, že jsem se ve skutečnosti cítil špatně především kvůli sobě, ani ne tak kvůli tomu chromému muži! V tu chvíli však Duch Svatý osvítil mé srdce a já jsem uviděl něco, co jsem si dříve neuvědomoval. Došlo mi, že jsem za vlak Boží slávy připojil vagón své vlastní pověsti a svého ega. Kdyby Bůh učinil zázrak, cítil bych uspokojení, a kdyby jej neučinil, cítil bych pokoření – jako kdybych měl nějaký podíl na Jeho zázracích. Jsem přesvědčen o tom, že to, co jsem právě popsal, je tou největší chybou, kterou lidé mohou udělat, když očekávají na zázrak. Zázraky totiž vůbec nejsou o nás. Zázraky jsou jen a jedině o Ježíši! Lidé často žasnou nad zázraky, které se dějí na našich evangelizačních taženích. Jsem ale naprosto přesvědčen o tom, že kdybych na podium postavil namísto sebe svého sedmiletého syna a on by se modlil ve víře ve jméno Ježíš, byli bychom svědky stejně mocných zázraků. Zázraky jsou na tom, co dělám, tou nejjednodušší věcí, protože je nedělám já! Většina z Vás, kteří čtete tento text, se nikdy nebude muset za někoho modlit na podiu s tím, že tomu bude přihlížet 5 000 lidí. Možná však čelíte stejnému strachu, který vám často bránil v tom, abyste ve víře vykročili do toho, co Vám Bůh ukázal. Stále si říkáte: „Co když se za někoho pomodlím a nic se nestane?“ Před lety jsem tuto otázku položil evangelistovi Bonnkemu. Zeptal jsem se ho: „Co mám dělat, když se za někoho pomodlím a nic se nestane?“ Odpověděl mi takto: „Kdyby ses musel modlit za 100 lidí s tím, že prvních 99 nebude uzdraveno, modli se za toho stého úplně stejně, jako kdyby byli všichni před ním uzdraveni!“ Přátelé – to je víra! Víra není pohnuta tím, co vidí oči. Víra spočívá na Božích zaslíbeních a na Boží moci. Někdo mi kdysi řekl. „Víra se hláskuje R-I-S-K.“ Chápu, jak to myslel, a jistě je na tom něco pravdy. Rád bych to ale vyjádřil trochu jinak. Řekl bych, že víra se hláskuje O-D-P-O-Č-I-N-E-K. Nebo ještě lépe: D-Ů-V-Ě-R-A. Kdybychom se neustále obávali toho, co se stane, jestliže se za někoho pomodlíme a on nebude uzdraven, brzy bychom se za lidi úplně přestali modlit. Víra a strach jdou proti sobě a strach ve skutečnosti působí svázanost a nesvobodu (Židům 2:15). Strach přichází tehdy, když máme pocit osobního ohrožení. Jestliže se obáváme toho, co by se stalo, kdybychom se za někoho modlili a on by nebyl uzdraven, znamená to, že jsme si ve skutečnosti přivlastnili něco, co nám vůbec nenáleží – Boží slávu. Dokud se nenaučíme odpočívat v dokončeném dílu kříže, neporozumíme víře. Dokud se nenaučíme nebýt vůbec pohnuti tím, co vidíme, neporozumíme víře. Dokud neodpojíme z vlaku Boží slávy svou vlastní pověst, neporozumíme víře. Dokud nám nedojde, že to není o nás, neporozumíme víře. Neříkám, že vím o víře všechno. Ve skutečnosti se mi zdá, že čím déle studuji Školu Ducha Svatého, tím méně toho vím. Jedno však vím jistě: ve chvíli, kdy jsem z vlaku Boží slávy odpojil vagón svého ega, jsem začal prožívat úžasnou svobodu, kterou jsem předtím neznal. Nyní se modlím za nemocné, aniž bych přitom zažíval pocity tlaku nebo napětí. Vím, že když budou uzdraveni, nebude to moje zásluha, a když nebudou uzdraveni, nebude to moje vina. Úplně jsem se odpoutal od toho, abych si přivlastňoval nějaké zásluhy nebo naopak prožíval pocit viny. Nyní je pro mě důležité poslouchat Boha a věřit Mu – zbytek už je na Něm! Přišel jsem na to, že víra odpočívá! Jaká osvobozující pravda! Čím více se snažíme činit zázraky, tím méně jich vidíme. Čím více se bojíme toho, co by se nemuselo stát, tím méně se modlíme, posloucháme a věříme. Čím více odpočíváme ve víře a jednoduše jdeme poslušně vpřed, tím více zázraků zažíváme. Naším úkolem není být spasitely, uzdravitely, činitely zázraků a osvoboditely. Naším úkolem je klást ruce na nemocné, modlit se za ně ve jménu Ježíše a věřit za všech okolností Božímu Slovu. Zbytek už je na Bohu. Abych tedy odpověděl na otázku: „Co mám dělat, když se pomodlím a nic se nestane?“ Moje rada zní: Modli se dál! Daniel Kolenda http://www.bonnke.net/cfan/cs/accessingthemiraculous