Jan HUS - heretik a bludař - proto bylo nutné aby se ho církev zbavila!!!!

Rozhovor s katolickým historikem Radomírem Malým dne 6.2.2014 uvedl redaktor PL Lukáš Petřík titulkem „Hus byl bludař a husiti sadisté, říká historik hájící inkvizici, křížové výpravy i Bílou horu“. Provokativní nadpis splnil svůj účel beze zbytku, přitáhnul spoustu čtenářů a vyvolal bouřlivou diskusi. 
 http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Hus-byl-bludar-a-husiti-sadiste-rika-historik-hajici-inkvizici-krizove-vypravy-i-Bilou-horu-302488

http://www.ransdorfmiloslav.com/clanky/cirkevni-restituce/ktery-nazor-pana-maleho-plati
Takže církev čarodějnice neupalovala?
Ve skutečnosti církev neupalovala čarodějnice, naopak je hájila, tato pohanská, nikoli křesťanská pověra byla v prvních staletích středověku zcela vymýcena, opět ožila teprve v renesanci v souvislosti se znovuobjevováním pohanství. Čarodějnické procesy s upalováním nejsou fenoménem 12. a 13. století, tehdy to bylo neznámé, ale až 15. a 16. století. I když byli duchovní, kteří této pověře podléhali a na čarodějnických procesech se podíleli, tak církevní autority jako celek proti tomu vystupovaly, především démonizovaná římská inkvizice. Její generální představený kardinál Desiderio Scaglia na počátku 17. století vydal proti čarodějnickým procesům ostrý dokument, v církevním státě protičarodějnické běsnění vůbec neexistovalo.


Mistr Jan Hus hluboce zasáhl dějiny našeho národa a celé Evropy. Jan Hus (narozen kolem r. 1370  a zemřel 6. července 1415 v Kostnici) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a v roce 1411 ho exkomunikovala. Na kostnickém koncilu byl odsouzen jako kacíř a přesto, že mu císař Zikmund Lucemburský zaručil bezpečnost, byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem 6.července. K jeho odkazu se hlásili husité a později i další církve a společnosti vzešlé z reformace.